Užitečná odpadní voda? Nová technologie z ní extrahuje hnojivo

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

V současnosti míří větší část kanalizační vody do čistíren odpadních vod, aby mohla být opět použita. Čistička kromě čisté vody produkuje i odpad. Ten se do kanálu splácnout nemůže. Proto se zpracovává jiným způsobem a poté slouží například jako hnojivo.

V České republice průměrně spotřebuje každý obyvatel za jeden den přes sto litrů vody, ve Spojených státech amerických je to trojnásobek. Naproti tomu v Ugandě musí každému člověku průměrně vystačit sto litrů životodárné tekutiny na čtrnáct dní. V současnosti však použitá voda – v České republice je to zhruba devadesát pět procent – převážně končí v čističkách odpadních vod. Čistička však produkuje kromě čisté vody i odpad. Ten je třeba dále zpracovat.

Užitečná odpadní voda_01.jpg: V čističkách prochází voda velmi komplikovanými procesy fyzikálního, biologického i chemického čištění, rozdělenými do desítek kroků. Na konci je čistá voda pečlivě kontrolována a posílána zpět do oběhu, odpad je dále zpracováván a využíván. Zdroj: Siemens
V čističkách prochází voda procesy fyzikálního, biologického i chemického čištění. Poté je čistá voda kontrolována a poslána zpět do oběhu. Zdroj: Siemens

Původně velmi řídká hmota se nejdříve musí vysušit. Nejjednodušší metodou je prosté vyždímání. V lisu lze získat o něco hustší směs, která obsahuje přibližně dvacet procent pevného podílu. V některých zemích je tato úprava pro hnojení dostatečná, v jiných je však legislativou stanoveno minimální množství pevného podílu na šedesát procent. Směs se tedy musí dále vysoušet.

Jednou z nejpoužívanějších metod je prosté zahřívání. Tímto způsobem lze směs relativně rychle zbavit požadovaného množství vody. Ovšem za cenu vysokých nákladů na spotřebovanou energii. Druhou možností je vysoušení sluncem. To je na jednu stranu levné, na stranu druhou však proces trvá až dva měsíce. Vědci ze společnosti Siemens proto vyvinuli nový postup, jak směs z čističek dostatečně vysušit.

Odpad z čističek odpadních vod lze využívat jako hnojivo, musí však být dostatečně vysušen. Zdroj: Siemens
Odpad z čističek odpadních vod lze využívat jako hnojivo, musí však být dostatečně vysušen. Zdroj: Siemens

Na rozdíl od obou výše uvedených metod nevyužívá nový proces žádný vnější zdroj tepla. Prakticky veškerou práci při vysoušení vykonávají mikrobi, kteří ve směsi provádějí rozkladné procesy. Při nich vzniká dostatek tepla pro vysušení směsi až na šedesát pět procent pevného podílu. Množství při procesu spotřebované energie je tak minimální a je nutná pouze na pravidelné míchání a okysličování směsi.

Hlavním přínosem nové metody je kombinace výhod obou klasických vysoušecích postupů. Oproti umělému zahřívání je využití mikrobů levnější o celých třicet procent. Ve srovnání se slunečním vysoušením je zase výrazně rychlejší. Trvá pouze dvacet dva dní. Během této doby vznikne hmota, která je vhodná na hnojení. Případně ji lze svážet na klasické skládky či do spaloven.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...