Úspěchy českého průmyslu v zahraničí: Turecko

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[SERIÁL] České firmy úspěšně pronikají na zahraniční trhy a dokazují, že český průmysl může ovládnout světová kolbiště. Jaké jsou příležitosti pro české firmy v Turecku? Jaká lokální specifika musí české firmy při vstupu na turecký trh překonávat? To a mnohem více prozradí pátý díl seriálu o úspěších českého průmyslu v zahraničí.

Turecko v datech

Oficiální název: Turecká republika
Rozloha: 783 562 km2
Počet obyvatel: 74,7 miliónů
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:  50,8 %
Míra nezaměstnanosti: 8,0 %
Úřední jazyk: Turečtina, Kurdština (zejména JV země)
Peněžní jednotka: Turecká lira (TRY)
Aktuální kurz dle ČNB (3.12.2012): 1 TRY =10,823 CZK

Ekonomika země

Turecká ekonomika, tažená především domácí spotřebou a úvěrovou politikou soukromého kapitálu, je v posledních letech velmi rozkolísaná. Obrovské výkyvy ekonomiky jsou způsobeny především navázáním Turecka na světové trhy, přičemž růst a pád světových trhů působí na Tureckou relativně vyspělou ekonomiku mnohem intenzivněji než na ostatní vyspělé země. Ve výsledku pak reálný růst HDP činil za roky 2006 až 2007 výše 6 %. V roce 2009 v důsledku hypoteční krize pak HDP o 4,7 % pokleslo a v roce 2010 již nabralo zpětný 9,2% růst.

V rámci mezinárodního indexu konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index 2012-2013) je Turecko aktuálně na 43. pozici. Pro srovnání je ČR na 39. pozici a Slovensko na 71. pozici.

Velkým problémem je v Turecku inflace, která dosahuje každoroční výše kolem sedmi procent. V roce 2001 dokonce 68,5 %. Turecká vláda plánuje postupné snižování inflace s cílem 5,2 % pro rok 2012 a 5 % pro roky 2013 a 2014. Již teď je ale jasné, že se plán na rok 2012 dodržet nepodaří. Dle zářijové prognózy plánuje Centrální banka Turecka inflaci pro rok 2012 ve výši 6,6 %.

Tabulka: Vybrané makroekonomické ukazatele

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/; Turecký statistický úřad

Čtěte také předchozí díly seriálu:

Průmysl země

Turecký průmysl je významnou částí zdejšího hospodářství. Mezi nejdůležitější sektory patří zpracovatelský průmysl, který se v roce 2011 podílel na tvorbě HDP z 24,4 %. Dalšími význačnými sektory jsou Doprava a komunikace tvořící 14,8 % HDP a Obchod zaujímající 13 % HDP.

Nejdůležitějšími položkami Turecké průmyslové výroby jsou automobily a jejich příslušenství, strojírenství a úprava železa a oceli. Dále spotřební elektronika a bílá technika. Důležité jsou i výrobky chemického průmyslu.

Roční automobilová produkce se pohybuje kolem jednoho milionu vozidel ročně.

V těžbě nerostných surovin nemá Turecko velmi silnou pozici. V produkci ropy je soběstačná z pouhých 10 procent, v produkci plynu dokonce pouze 2 procent. Lépe je na tom v těžbě uhlí a lignitu, ve kterém je soběstačná z 60 procent. Čím se může Turecko pochlubit, je zásoba minerálů. Na jejím území se nachází 72 procent světových zásob boru, 23 procent světových zásob živce a 20 procent světových zásob bentonitu. Celkem těžba nerostných surovin zaujímá zhruba 1,5 procenta HDP.

Istanbul - hlavní město TureckaEnergetika

Spotřeba primárních energetických zdrojů se v Turecku rok od roku zvyšuje v průměru o zhruba 8 procent. I proto patří Turecko ve světovém měřítku mezi nejrychleji se rozvíjející energetické trhy. Tento obrovský rozmach ve spotřebě energetické energie s sebou přináší i obrovský investiční potenciál pro spřátelené země. Turecko v současné době disponuje výrobními kapacitami něco málo přes 53 GW. Do roku 2020 je ale dle analýz založených na současném růstu potřeba navýšit stávající kapacity na finálních 90 GW, tj. o 70 procent. Z českých firem se na území Turecka již uplatnil v oblasti energetiky ČEZ, který společně s tureckým partnerem zprivatizoval distribuční síť v provincii Sakarya.

Pro Turecko je i důležitá výstavba systému ropovodů a plynovodů vedoucích přes turecké území. Tyto plány mají za úkol vytvořit z Turecka klíčového energetického hráče.

Doprava

Silniční doprava se v Turecku velmi význačně rozvíjí. Z celkových 400 tisíc kilometrů silnic je zhruba 64 tisíc kilometrů s pevným povrchem a z toho 2 238 kilometrů moderních rychlostních silnic či dálnic. Dle plánu generálního ředitelství pro silniční dopravu by do roku 2023 mělo přibýt dalších 5 278 kilometrů rychlostních silnic a dálnic. Celkem tedy 7 516 kilometrů.

Železniční doprava přináší také obrovský potenciál pro české firmy. Současná síť železnic dosahuje délky 12 tisíc kilometrů a v plánu je výstavba dalších 16 tisíc kilometrů do roku 2023. Z minulých projektů je zajímavé zmínit výstavbu vysokorychlostní spojnice Ankara – Eskisehir s českým zástupcem odstartovanou v roce 2008. Délka tratě je 533 kilometrů a vlaky na ní budou dosahovat rychlosti 250 km za hodinu. V procesu je také výstavba Marmarského tunelu pod Bosporským průlivem, který má za úkol spojit asijskou a evropskou část Istanbulu.

Námořní doprava provozovaná Turkish Cargo Lines dosahuje kapacit téměř 9 milionů BRT a jejími hlavními přístavy jsou Istanbul, Mersin, Samsun, Trazon, Iskenderun, Izmit a Izmir.

Letecká doprava je v Turecku velmi hojně používaná i jako vnitrostátní. Národní letecký dopravce Turkish Airlines je státní společností z poloviny obchodovatelný na burze. V roce 2012 získala Turkish Airlines již podruhé ocenění pro nejlepší dopravní leteckou společnost v Evropě.

Spolupráce České republiky s Tureckem

Vzájemný obchod mezi Tureckem a Českou republikou nabírá rok od roku na stále větším objemu. Za posledních 10 let se obrat vzájemného obchodu s Tureckem zvýšil více jak sedminásobně. Nárůstům výměny nijak vážně nezabránila ani hypoteční krize v roce 2009, přičemž v tomto roce dosáhlo saldo opět po roce 2006 aktivní bilance. Od té doby má Česká republika v obchodování s Tureckem stále obchodní přebytek.

Z pozice českého exportu dominují v mezinárodním obchodu s Tureckem především motorová vozidla a pneumatiky k nim. Dále pak elektrické přístroje (televizory, monitory) a energická zařízení (turbíny, generátory) a v neposlední řadě také keramické zboží pro laboratorní, chemické a technické použití.

V českém importu z Turecka jsou na přední pozici také dopravní prostředky. Elektrické spotřebiče a bílá technika a dále tradiční turecké vývozní položky textil a potraviny.

Tabulka: Vývoj vzájemného obchodu (v mil. USD)

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/

Perspektivní odvětví pro české investice v Turecku

  • Moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou
  • Energetika včetně obnovitelných zdrojů energie
  • Důlní zařízení a technologie
  • Automobilový průmysl
  • Dopravní strojírenství vč. dodávek pro light-rail
  • Obranný průmysl
  • Chemický průmysl
  • Strojírenská produkce
  • Potravinářský sektor

Projekty českých firem realizované v Turecku

Velmi aktivní je v Turecku společnost ČEZ, která zde v roce 2008 v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim zprivatizovala distribuční společnost SEDAS v hodnotě téměř 12 miliard korun. Společnost Sakarya Electric Distribution Company působila ve 4 provinciích v SZ části Turecka a dodávala elektřinu 1,3 milionům zákazníků s licencí do roku 2035. Po těchto úspěších začal ČEZ v Turecku investovat a ještě v roce 2008 odkoupil 37,4 procenta podílu v Akenerji. S tou založil společný subjekt AkCEZ, který nyní provozuje hydroelektrárnu Akocak u Trabzonu (výkon 91 MW) a další vodní elektrárny (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I, FEKE II, Himmetli a Gokkaya). Provozuje také 3 kombinované plynové elektrárny (výkon 360 MW) a větrný park (15 MW). Dále AkCEZ staví paroplynovou elektrárnu CCGT EGEMER u města Erzin (výkon 900 MW). Investiční náklady na tuto elektrárnu s plánovaným uvedením do provozu ve druhé půli roku 2014 přesahují 14 miliard korun.

Skupina plánuje celkové rozšíření výrobních kapacit na 3 000 MW s kalkulovanými investičními náklady 60 miliard korun.

Výstavba vodní elektrárny Akocak v Turecku. Zdroj: ČEZ
Výstavba vodní elektrárny Akocak v Turecku. Zdroj: ČEZ

Z dalších aktivit je dobré zmínit společnost Zentiva, která v roce 2007 dokončila akvizici 75% podílu v turecké farmaceutické firmě zaměřené na výrobu generických léčiv. Akvizice firmy Eczacibasi Generic Pharmaceuticals dosáhla hodnoty 11,5 miliardy korun.

V srpnu roku 2011 uzavřelo konsorcium ČKD Energy kontrakt se společností Yildizlar SSS Holding. Hlavním bodem kontraktu je výstavba tepelné elektrárny YOTES s výkonem 400 MW. Na tomto projektu se podílí i společnost Škoda Power, která dodá parní turbíny a slovenská společnost SES Tlamače, která má na starosti dodávku kotlů. Všechny ostatní části výstavby má na starosti konsorcium ČKD Energy, které do projektu zapojí i řadu českých subdodavatelů.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...