Úspěchy českého průmyslu v zahraničí: Kazachstán

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

České firmy úspěšně pronikají na zahraniční trhy a dokazují, že český průmysl může ovládnout světová kolbiště. Jaké jsou příležitosti pro české firmy v Kazachstánu? Jaká lokální specifika musí české firmy při vstupu na kazašský trh překonávat? To a mnohem více prozradí čtvrtý díl seriálu o úspěších českého průmyslu v zahraničí.

Kazachstán v datech

Oficiální název: Republika Kazachstán
Rozloha: 2 724 900 km2
Počet obyvatel: 16,6 miliónu
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 53 %
Míra nezaměstnanosti: 5,3 %
Úřední jazyk: Kazaština, Ruština (více používaná)
Peněžní jednotka: Tenge (KZT)
Aktuální kurz dle ČNB (21. 11. 2012): 100 KZT = 13,248 CZK

Ekonomika země            

Kazašská ekonomika patří mezi rozvíjející se ekonomiky, pro které je typický vysoký růst HDP a vysoká míra inflace. Kazašské bohatství je obsaženo především v nerostných surovinách. Od roku 2009 je Kazachstán prvním státem v žebříčku těžby uranové rudy a nezaostává ani v těžbě ropy, plynu, uhlí, mědi či hliníku. Vzhledem ke skutečnosti, že většinu vytěženého bohatství vyváží, není se čemu divit, že je export tvořen nerostnými surovinami z 90 procent. Tato statistika se ale vládě nelíbí a s cílem zvýšení diverzifikace vývozu chce snížit do roku 2020 podíl surovinového vývozu na 55 procent.

V roce 2011 byl reálný hospodářský růst ve výši 7,5 procenta. Pracovní a sociální podmínky obyvatel se rok od roku zlepšují, jen jsou neustále obrovské rozdíly mezi vyspělými průmyslovými a zaostalými zemědělskými oblastmi. Inflace se v průměru pohybuje okolo 7 procent.

Tabulka: Vybrané makroekonomické ukazatele

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/

Čtěte také předchozí díly seriálu:

Průmysl země

Kazašský průmysl je v současné době výrazně závislý na zdroji nerostných surovin. Těžařský průmysl totiž tvoří 62 procent průmyslové výroby. Ten v roce 2010 rostl tempem 7 % a v roce 2011 tempem 1,3 %.

Na druhém místě je průmysl zpracovatelský, který tvoří 31 % průmyslové výroby. Zpracovatelský průmysl roste mnohem výrazněji než těžební průmysl i díky podpoře vlády. Vladní program „Programme for Accelerated Industrial and Innovative Dvelopment for 2010-2014“ má na starosti snížení kazašské závislosti na těžbě nerostných surovin, neboť ty nezajišťují Kazachstánu doživotní prosperitu. Vláda tak podporuje především zpracovatelský průmysl, rostoucí v roce 2010 tempem 14 % a v roce 2011 tempem 6,2 %.

Výroba a rozvod elektrické energie, vody a plynu zaujímá 6 % průmyslové výroby.

KazMunayGaz - národní ropná a plynárenská společnost. Foto: Attila kz
KazMunayGaz – národní ropná a plynárenská společnost. Foto: Attila kz

Energetika

Kazachstán disponuje 18 GW instalovaného výkonu, z něhož 88 % je produkováno tepelnými elektrárnami a 12 % vodními elektrárnami. Tepelné elektrárny používají jako své palivo z 80 % uhlí, dále pak plyn a naftu. Z vyrobené energie se využívá pouze 14,6 GW elektrické energie, neboť se v některých místech až 30 % energie, vinou špatného technického stavu sítě, ztrácí.

Vzhledem k největší produkci uranu na světě by rád začal Kazachstán vyrábět elektrickou energii i z jádra. Tomu ale nepřejí místní uhelná lobby a atomový zákon, který není stále v platnosti. Rozvoji infrastruktury neprospívá ani platební morálka odběratelů energie, která je také ve špatné kondici.

Výstavba plynovodu Bernei – Bozoj – Šimkent, zahájená v roce 2011, by měla pomoci problémovým dodávkám plynu do jižní části země.

Doprava

Dopravní komunikace jsou v podobném stavu jako síť přenosové soustavy, tedy ve velmi bídném. Vzhledem k tomu, že rozvoj infrastruktury patří dle kazašské vlády mezi prioritní oblasti rozvoje země, prezentovalo v roce 2008 Ministerstvo dopravy a komunikací technicko-ekonomický projekt výstavby kazašské části mezinárodního dopravního koridoru. Koridor bude spojovat západní Evropu s Čínou a měl by vedením přes území Kazachstánu usnadnit mezinárodní přepravu zboží. Termín dostavby koridoru byl plánován na rok 2013.

Spolupráce České republiky s Kazachstánem

Česká republika má v Kazachstánu nejsilnějšího partnera ze zemí Střední Asie. Vzájemná výměna, až na propad v roce 2009, velmi výrazně rok od roku narůstá. Největší dovozní položkou z Kazachstánu do ČR jsou nerostné suroviny. Ropa v roce 2011 zaujala 83,7 % objemu importu a plyn dalších 4,2 %. Dále se dováží fosfor, ferochrom, bavlna, rybí filé atd.

Vývoz do Kazachstánu je diverzifikován mnohem víc, největší podíl mají na českém exportu různá přenosná digitální zařízení pro správu dat, léky, karosérie osobních automobilů, akumulátory, čepelky do holicích strojků, břitvy atd.

Tabulka: Vývoj vzájemného obchodu (v mil. USD)

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/

Perspektivní odvětví pro české investice v Kazachstánu:

Kazachstán má v plánu masivní restrukturalizaci průmyslové a technologické základny, spojenou se snížením závislosti na zdroji nerostných surovin a soustředění se na zpracovatelský průmysl. Tento rozvoj je i potenciálem pro české podniky, neboť Kazachstán bude v dohledné době potřebovat získat strojírenské know-how, ve kterém jsou české podniky silné. Je zde tak otevřený prostor pro rozsáhlou mezinárodní spolupráci.

  • dopravní prostředky (silnice, železnice)
  • elektronika a elektrotechnika
  • strojírenské výrobky
  • infrastruktura
  • zemědělsko-potravinářské stroje (mlýny, konzervárny, chladírny, pekárny)
  • farmacie
  • papírenství
  • stroje na zpracování odpadů a čištění vod

Realizované projekty

České firmy dokládají svůj zájem o kazašský trh hojnou účastí na veletrzích v jednotlivých kazašských městech. Jedním z posledních veletrhů je i KazMet 2012, pořádaný v září tohoto roku ve městě Almaty. V říjnu tohoto roku podepsala řada českých firem dohodu o spolupráci s kazašskými firmami během pražské návštěvy prezidenta Nursultana Nazarbajeva.

Čtěte také: České podniky uzavřely s Kazachstánem zakázky za téměř 3 miliardy korun

Z jednotlivých smluv lze jmenovat českou společnost All-Impex, která podepsala s kazašským protějškem dohodu o dodávkách řepkového oleje do ČR v celkové hodnotě 1,1 miliardy korun.

Společnost Favea zase pro změnu podepsala kontrakt na stavbu dvou farmaceutických komplexů v Semeji a Pavlodaru. Hodnota tohoto kontraktu je téměř miliarda korun.

Agroexpo CZ staví v Kazachstánu ptačí farmu v hodnotě 550 milionů korun.

Česká společnost Puro-Klima založila dokonce v roce 2010 v Kazachstánu svou dceřinou společnost TOO Puro-Klima. Nyní staví rehabilitační centrum ve městě Aktaj a zdravotnický závod na výrobu přípravků z polymerů ve městě Almaty.

Na území Kazachstánu se prosazuje také společnost Škoda Auto, která zde spolupracuje s podnikem Asia-Avto již od roku 2005. Společně vyrábí vozy Superb, Yeti, Fabia a Octavia ve městě Usť Kamenogorsk.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...