Skepse prezidenta SP ČR: Oživení českého průmyslu jen tak nepřijde

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Většina českých firem podnikajících v oblasti průmyslu vidí budoucnost černě. Letos již s oživením počítá málokdo. K růstu se vrátíme až po výraznějším vzestupu zahraniční poptávky. O dalším vývoji českého průmyslu jsme mluvili s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem.

Průmysl.cz: Jak hodnotíte aktuální situaci v českém průmyslu?

Jaroslav Hanák: Již od počátku roku upozorňujeme na oslabování kondice našeho průmyslu a na to, že již nebude schopen utáhnout ekonomiku. Bohužel se potvrzují tato naše očekávání, která se opírala o zjišťování mezi našimi členskými firmami a společná šetření s ČNB. Podnikatelé jsou již několik měsíců po sobě pesimističtí ve svých výhledech a názorech na další vývoj. Zejména upozorňují na zhoršení situace v oblasti zakázek a ve vývoji zaměstnanosti. Tyto signály jsou pro nás vážným varováním celkového poklesu reálného hrubého domácího produktu. V tuto chvíli očekáváme, že se v letošním roce propadne v řádech několika desetin procent.

Jedním z hlavních faktorů potíží průmyslu je slabá domácí poptávka, svůj díl na tom mají i vládní úsporná opatření a příští rok v tomto ohledu nebude lepší. Dochází ale i k ochlazení zahraniční poptávky, zejména v zemích Evropské unie, což je náš klíčový trh. To se samozřejmě dalo předpokládat při pohledu na to, s jakými problémy se potýká řada evropských zemí.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy na valné hromadě. Foto: SPČR

Která odvětví v současné době procházejí nejtěžším obdobím?

Pokud se ptáte na jednotlivá odvětví, ani hlavní tahoun, jímž je automobilový průmysl nevysílá právě dobré zprávy. Prodej osobních aut v Evropě spadne letos o šest procent. Příští rok bude v lepším případě stagnovat. Ne právě dobré chvíle zažívají kovovýroba, hutnictví a slévárenství či výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků a některé další sektory, nemluvě o dlouhodobě se propadajícím stavebnictví, které stahuje dolů i průmysl.

To podstatné je, že se na neurčito odkládá celkové oživení ekonomiky a jednotlivých odvětví. Nepředpokládám, že v letošním roce by došlo k jakémukoliv obratu v dosavadním vývoji průmyslu. Ani v příštím roce neočekávám zásadní zlom, pokud budu optimistou, dojde k mírnému oživování. Světlo trvalejšího oživení na konci tunelu hospodářských potíží je tak stále ještě daleko.

Co nejvíce tíží zástupce českých firem?

Z našich společných šetření s ČNB jasně vyplývají faktory, kvůli nimž je náš průmysl v problémech. Jak jsem již uvedl – tuzemská poptávka je zoufale slabá a zhoršila se i poptávka ze zahraničí. To je hlavní faktor, s nímž se podniky musí poprat. Vedle toho na ně a na jejich efektivitu tlačí růst cen energetických vstupů a zostřování konkurence. A v takové době jsou podnikatelé konfrontováni se skutečností, že se nezlepšuje podnikatelské prostředí, které není dostatečně přívětivé. Je tu příliš byrokracie a stále slabá vymahatelnost práva. Korupce je součástí široké části byznysu. Byl vytvořen nový zákon o veřejných zakázkách, to je dobře. Ale jeho pozitivní dopad je zatím minimální. Vidíme, že se každých čtrnáct dní nebo tři týdny objevuje nový případ korupce ve vrcholné politice, na krajích nebo jinde. Prostě to zatím nefunguje. Stát se stále ještě nechová úsporně a jako efektivní služebník občanů.

Oživení v sektoru průmyslu nepřichází. Jaký vývoj můžeme očekávat v druhé polovině letošního roku?

Druhou polovinu roku můžeme odepsat, oživení se nekoná. Zahraniční zakázky nenaskočí a domácí poptávka je slabá a v příštím roce se dá očekávat, že ji úsporná opatření ještě na čas utlumí. Znovu se potvrzuje, že hospodářskou politiku nelze provádět pouze zvyšováním daní či regulací různých oblastí podnikání. Potřebujeme i krátkodobá prorůstává opatření.

Před vypuknutím finanční a ekonomické krize vládl všeobecný optimismus ohledně vývoje zakázek. S příchodem krize začali všichni šetřit. Myslíte si, že zákazníci průmyslových firem jen v obavách odkládají spotřebu a po uklidnění situace přijde očekávaný výranější růst poptávky?

Před krizí vládnul bezbřehý optimismus a nikdo si příliš nelámal hlavu tím, co se stane v případě příchodu recese. Pár hlasatelů blížící se katastrofy nikdo nebral vážně. Je přirozené, že změna v podobě recese přinesla obrat v chování firem a jejich managementů. Tuzemské průmyslové podniky se dokázaly situaci postavit čelem a prokázaly svou konkurenceschopnost. Potvrdilo to ostatně i zjištění Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, jehož je náš svaz členem. Podle jejích závěrů český průmysl dokázal recesi let 2008 a 2009 odolat stejně dobře jako Němci, Rakušané či Dánové. Doba však pokročila a stagnace zakázek a zhoršená situace nebere konce. Spíše než očekáváním uklidnění je provázena nejistotou a riziky. V každém případě se trvalejšího oživení dočkáme až v řádech několika let a možná jsme vstoupili do fáze vývoje, kdy budeme stále svědky podobných výkyvů.

Může českým průmyslovým firmám nějak pomoci vláda? Co doporučuje Svaz průmyslu a dopravy ČR?

Vláda má omezené možnosti, jak oživit ekonomiku. Ale i tyto možnosti by měla využít rychle a naplno. Zatím tomu tak není. Přitom jsme jí předložili řadu konkrétních návrhů, týkající se krátkodobých opatření na podporu ekonomického růstu. Většina z nich by daňového poplatníka nestála ani korunu, neboť jde nastavení fungování státní a veřejné správy. Součástí změn musí být zprůhlednění nakládání s finančními prostředky, včetně prověření objektivnosti cen připravovaných veřejných zakázek. Mezi naše klíčové požadavky patří čerpání evropských prostředků pro období 2014 až 2020. Chceme jasnou politickou linii na delší období, což se týká i Státní energetické koncepce. Podnikatel musí plánovat na delší než jen jedno volební období a nemůže být vláčen změnami podmínek.

Navrhovali jsme a intenzivně projednávali projekt, který by napomohl zachování pracovních míst v době propadu zakázek podniků. Nyní je tento projekt pod názvem Vzdělávejte se pro stabilitu ve finální fázi. Byli jsme součástí přípravy Exportní strategie. Teď chceme vědět, jak efektivně funguje celá zahraniční síť po provedených změnách. Zmíněné příklady nejsou výčtem všech našich připomínek a požadavků. Co chceme, jsou jasně dané termíny a osobní odpovědnost členů vlády, jak se s nimi naloží. To jsme od premiéra požadovali a obdrželi jsme příslib. Za vstřícný krok premiéra v tomto ohledu vnímám návrh na vytvoření patnáctičlenné skupiny, složené z pěti zástupců vlády nejméně na úrovni náměstků, pěti členů expertů z NERVu a pěti zástupců zaměstnavatelských svazů. Vnímám tuto skupinu jako prostředek prosazování požadavků tuzemského byznysu.

Děkujeme za rozhovor.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...