Sílu geotermální energie v Česku zatím nikdo nevyužívá. Brzy by se to však mohlo změnit

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Ekologická, nezávislá na dodávkách paliva a z lidského měřítka prakticky nevyčerpatelná – taková je geotermální energie, teplo z hlubin Země, které vzniká rozpadem radioaktivních látek a působením slapových sil. Využívá se pro vytápění ve formě tepelné energie nebo pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách.

 

Geotermální elektrárna Nesjavellir
Geotermální elektrárna Nesjavellir ležící v národním parku Þingvellir je největší svého druhu na Islandu, produkuje 120 MW elektrické energie a zároveň ohřívá 1800 litrů vody za minutu. Foto: Gretar Ívarsson

Česko na první geotermální elektrárnu teprve čeká. Město Semily jedná s firmou Entergeo o stavbě geotermální elektrárny za miliardu korun. Litoměřice shánějí peníze na podobný projekt v Bruselu. ČEZ na průzkum tohoto zdroje rezignoval.„Skupina ČEZ se nehodlá angažovat ve výstavbě nových geotermálních zdrojů v Česku,“ řekl serveru IHned.cz Martin Schreier z tiskového oddělení společnosti. Do geotermálních vrtů se u nás nepouští ani těžební MND ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka.

Čtěte také rozhovor: Zbyněk Šonka, Entergeo: Jsme připraveni začít s výstavbou první české geotermální elektrárny

Hot dry rock – koncept suché horniny

V České republice připadá v úvahu využití pouze takzvaného konceptu suché horniny – hot dry rock, teplo zakonzervované v podzemních suchých horninách. Jedním vrtem se k horké suché hornině v hloubce zhruba pěti kilometrů přivede studená voda a dva boční vrty umožní ohřáté vodě cestu vzhůru. Tyto zdroje pohání turbínu generátoru a po ochlazení vody na povrchu se vrací prvním vrtem zpět do země. Vedlejším produktem produkce energie je teplo, které je možné využít například k vytápění bytů.

Průměrný tepelný tok (množství tepla, které projde jednotkovou plochou na zemském povrchu) je 60 +/- 10 mW/m2. Lokality s nejvyšší hustotou zemského tepla v České republice mají až 90 mW/ m2 – například Ostravsko nebo okolí obce Boží Dar v Krušných horách. Obecně je vhodnou lokalitou v českých podmínkách místo, pod kterým je hornina už narušená. Odborníci se shodují, že takovým místem můžou být Litoměřice, případně Lovosice, Chomutov nebo Frýdlantský výběžek.

Potenciál zemského tepla. Zdroj: Geomedia
Potenciál zemského tepla. Zdroj: Geomedia


Výhody geotermální energie
Je bezproblémová z hlediska ochrany přírody a životního prostředí
Je nezávislá na dodávkách paliva, vydrží v provozu při plném výkonu desítky let
Její provoz téměř bezobslužný
Není závislá na klimatických a meteorologických podmínkách
Jde o elektřinu z decentralizovaného zdroje, který je využitelný i pro krizové zásobování
Nevypouští do ovzduší žádné skleníkové plyny ani jiné škodliviny
Může fungovat 8 760 hodin v roce, a přitom je plně regulovatelná podle okamžitých potřeb

 

Nevýhody geotermální energie
Nejistoty v geologických podmínkách. Nikdy není jisté, jestli se skutečně podaří vytvořit dostatečný tepelný výměník.
Vysoké investiční náklady a zejména vysoké náklady na zkušební vrty, které nakonec nemusí potvrdit vhodnost výstavby v daném místě.
Asi po 30 letech fungování geotermální elektrárny se teploty postupně sníží a pro výrobu elektřiny již nestačí, jen k vytápění.

Obrovské zásoby energie

Celkový geotermální výkon Země uvolňovaný v každém okamžiku do jejího bezprostředního okolí je 40 terawattů. V současnosti je však celosvětově v geotermálních elektrárnách instalováno pouze zhruba 10 000 megawattů. V Evropě je nejvhodnější zemí pro využití geotermální energie Island, s velkým odstupem také Itálie.

Výkupní cena elektřiny z geotermální energie pro rok 2011 činí 4,50 Kč/kWh (režim takzvaných zelených bonusů stanovuje 3,53 Kč/kWh). Je tedy několikanásobně dražší než například elektřina z elektrárny Temelín. Samotná výroba v geotermálním zdroji naopak vychází velice levně i v porovnání s klasickými elektrárnami.

Informace poskytly: ČEZ, Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, Ministerstvo životního prostředí

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...