Rozvoj inovací brzdí nedostatečná spolupráce

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Dlouhodobá strategie, předvídatelné a transparentní prostředí a výraznější spolupráce jsou nutné k posílení role České republiky i regionu střední a východní Evropy na poli inovací.

V souladu s inovační strategií české vlády a hlavními výsledky Globálního inovačního barometru GE se dnes v Americké obchodní komoře konala diskuse u kulatého stolu, jejímž cílem bylo představit inovace jako strategickou prioritu v podnikání a společně se zamyslet nad možnostmi, jak prostřednictvím spolupráce zvýšit roli České republiky a celého regionu CEE v oblasti inovací. Diskuze se kromě zástupců AmCham a GE Aviation zúčastnili také zástupci vlády a státního sektoru (MPO, MŠMT, Rada pro výzkum, vývoj a inovace), univerzit (ČVUT), byznysu (Aero Vodochody) a další hosté, kteří hrají klíčovou roli v inovační politice České republiky.

Inovace jako příležitost

Globální inovační barometr 2013, výzkum společnosti GE mezi 3 000 vrcholnými manažery z 25 zemí světa, zjistil, že manažeři sice stále vnímají inovace jako strategickou prioritu, ale panuje všeobecná nejistota pramenící ze stále rychlejšího a globalizovanějšího ekonomického prostředí.  Podle statistik sice země střední a východní Evropy zaostávají za lídry v oblasti investic do inovací, ale region má vysoký podíl high-tech exportu a přímých zahraničních investic, což je důkazem rostoucího významu inovací a hospodářského vývoje.

Jak může ČR a celý region v oblasti globálních inovací zlepšit svoji konkurenceschopnost prostřednictvím již osvědčených postupů a také vytvořením nových, a zároveň posílením spolupráce všech zúčastněných?

Nevíme, jaký máme inovační potenciál, chybí strategie

„Aby Česká republika mohla svých výhod pro vznik inovačního prostředí využít co nejefektivněji, potřebuje promyšlenou strategii. Ta by měla stanovit cíle pro finance na výzkum, zvýšit hodnotu peněz vynaložených na zadávání zakázek, zlepšit předvídatelnost politického a ekonomického prostředí a také pobídnout růst vzdělávacího systému, který osloví ty největší talenty,“ uvedl výkonný ředitel AmCham, Weston Stacey.

Jak upřesnila Miroslava Kopicová, 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Česká republika nezná svůj inovační potenciál, protože nikdy nebyl proveden skutečný screening, jak se firmy k inovacím staví. Ten probíhá až nyní: „Jsou firmy, kterým se to velmi povedlo, a pronikly na světové trhy, ale záleží samozřejmě na tom, jak budeme úspěšní jako země a jaký je náš potenciál – a to nevíme, protože nikdy nebyl proveden skutečný screening toho, jak se firmy k inovacím staví. V tuto chvíli jsem ráda, že se toho úkolu chopila Technologická agentura (TA) ČR. Je to pro nás nesmírně důležité, protože chceme-li mít politiku, která je pro nás cílená na inovace, pak musíme vědět, jaké to inovace jsou, aby nástroje odpovídaly charakteru inovací, protože před námi stojí programovací období a v tuto chvíli běží programování strukturálních fondů. Velmi dobře jsme si vybavili výzkum strukturálně a stojí před námi úkol, jakým způsobem vybavit inovace, abychom dosáhli ekonomických výsledků.“

Nedostatek kvalifikované síly a diverzity

„Inovacím by určitě pomohlo, kdyby na trhu práce byl větší počet kvalifikované síly, která bude opouštět české univerzity, což se v tuto chvíli bohužel neděje,“ doplnil k problematice vysokoškolského vzdělávání další účastník diskuze, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Jedním z největších problémů české konkurenceschopnosti je, že nabídka vzdělávacího systému neodpovídá zaměstnavatelům na trhu práce.  Za druhé by pomohlo, kdyby existovala větší chuť společně spolupracovat, a to na obou stranách, na straně akademického sektoru i podnikové sféry. Inovace totiž vznikají především z diverzity, ze spolupráce podniků
a univerzit, nebo podniků s různým zaměřením.“

Nedostatečné propojení univerzit s byznysem

Důležitost propojení univerzit s byznysem potvrdil také Vojtěch Petráček, prorektor pro vědeckou a výzkumnou činnost, ČVUT, který řekl: „Při inovačních strategiích mezi univerzitami a podniky se potýkáme s problémem porozumění – firmy používají jiný jazyk a pohled než akademický svět, proto se učíme navzájem si porozumět a identifikovat společné problémy.  Velmi se nám při inovačních strategiích osvědčují Centra kompetencí, ve kterých se koncentrují akademici, studenti a zástupci firem- ať už SME´s nebo i velkých firem. Společně řeší problémy, mají jasně zadané cíle inovací a jejich ekonomický dopady. Spolupráce mezi univerzitami a firmami má na studenty pozitivní vliv, a to jak na obsah učiva, kdy se svými pracemi zaměřují na inovace a zároveň na přípravu na praxi, kdy se prakticky připravují na práci ve firmě.“

Milan Šlapák, obchodní ředitel GE Aviation, debatu doplnil slovy: „Propojení vysokoškolského systému s praxí je jedním z klíčových podmínek inovativního rozvoje. Ze zkušeností GE Aviation Czech, která nyní zaměstnává asi 30 stážistů zabývajících se konkrétními projekty, můžu tento postup doporučit. Tedy více možností stáží pro studenty i aktivnější roli firem.“

Kulatý stůl v pražské AmCham je součástí široké diskuse o tom, jak posílit inovační profil regionu střední a východní Evropy a podpořit jeho ekonomický růst. Setkání s klíčovými hráči v oblasti národních inovačních strategií se konají kromě ČR také v Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...