Rok 2016: rok nula chytré obecní komunikace

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Přestože Česko zatím zaostává za průměrem západní Evropy v počtu chytrých měst a vesnic (či obecně chytrých regionů), konkrétní změny již přicházejí. Podle posledních odhadů se výrazně zvyšuje počet obcí, které prostřednictvím SMART řešení komunikují se svými občany, v reálném čase získávají zpětnou vazbu a snaží se cílit i na návštěvníky v obci. I díky tomu může v roce 2016 počet aktivně komunikujících obcí poprvé překročit hranici 25 %. „Chytře komunikující obce“ se pohybují v jednotkách procent, ale jejich počet stoupá.

Chytrá komunikace a sdílení informací je podle odborníků předpokladem pro další efektivní rozvoj obce. Díky ní totiž samosprávy v reálném čase získávají zpětnou vazbu od obyvatel, lépe organizují dění v obci, zvyšují zapojení obyvatel do dění v obci a jejich zájem o rozvoj obce. To ve výsledku vede k všeobecnému zvyšování kvality života v obci, což se projevuje celou řadou faktorů – od ekonomických po demografické. Přestože dlouhodobé výzkumy neexistují, podle starostů může komunikace se zpětnou vazbou pomoci obcím efektivněji řešit problémy, a to i takové, jako například vylidňování obce.

Starostové a obecní zastupitelé se dlouhodobě těší nejvyšší důvěře ze všech veřejných činitelů – podle posledního průzkumu CVVM jim věří až 60 % všech občanů. Je tedy logické, že právě pro ně je výhodné stát se prostředníky pro šíření celé řady informací – nejen těch od obecních institucí, ale i třetích stran. Tím se totiž otevírají také příležitosti, které obci chytrá komunikace přináší v oblasti turistického ruchu. V případě České republiky, která se vyznačuje takřka souvislým a hustým pokrytím bodů a oblastí turistického zájmu, velkými počty domácích turistů a dlouhou zimní i letní sezonou, je tato příležitost velkým ekonomickým lákadlem i pro menší obce.

„Schopnost oslovit obyvatele některým z přímých kanálů si osvojila zhruba čtvrtina obcí. Jedná se však stále o pouhý první krok v dalším vývoji,“ myslí si Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia, která se s projektem Mobilní rozhlas specializuje na segment obecní chytré komunikace. „Nyní je potřeba zvýšit počet obcí, které dokáží sbírat zpětnou vazbu od svých občanů v reálném čase a které zároveň dokáží odpovídajícím způsobem oslovit ostatní osoby na svém území – tedy především nerezidenty a turisty.“

Takových obcí je podle odhadů Švrčka mezi jedním a třemi procenty, jejich počet však roste. Pomáhá tomu především větší informovanost starostů, ale také některé pobídky ve formě dotací, sloužící například na vybudování systémů krizové komunikace.

„Z naší zkušenosti vyplývá, že starostové, kteří začnou využívat některou z moderních technologií například pro zasílání krizových informací či jako vedlejší komunikační kanál, stejně po čase přejdou na tuto platformu jako na primární,“ dodává Švrček. „Přestože zde zatím chybí instituce, která by chytrou obecní komunikaci propagovala a koordinovala její zavádění, dá se očekávat, že počet obcí využívajících chytrou komunikaci v příštím roce překročí deset procent.“

Chytrou komunikaci využívají již desítky obcí, zájem o Mobilní rozhlas roste

Brněnská společnost Neogenia, přední český dodavatel řešení pro direct komunikaci, úspěšně zakončuje pilotní provoz služby Mobilní rozhlas. Do vývoje platformy, která spojuje komunikační kanály pro všechny cílové skupiny obyvatel, byly zapojeny desítky starostů, samospráv a obecních institucí. Jedná se o první tuzemský nástroj, který obcím umožní koncepčně aplikovat zásady SMART city při hromadné komunikaci se svými občany.

Mapa pokrytí Mobilním rozhlasem. Zdroj: Neogenia
Mapa pokrytí Mobilním rozhlasem. Zdroj: Neogenia

Mobilní rozhlas v sobě nyní kombinuje možnost rozesílek SMS zpráv, hlasových zpráv, e-mailů, přímou komunikaci se starostou či pověřeným pracovníkem a nově také propojení s obecní aplikací pro chytré telefony. Jednotlivé kanály lze vzájemně kombinovat a vytvářet libovolné komunikační scénáře, jejichž akce příjemce ovládá například tlačítkovou volbou na svém telefonu. Veškerá komunikace je v reálném čase vyhodnocována – starosta vidí nejen komu bylo sdělení doručeno, ale také reakce příjemců. To mu umožňuje okamžitě plánovat další kroky. K provozu systému je třeba pouze osobní počítač, mobil nebo tablet a připojení k internetu.

Mobilní rozhlas neslouží pouze k jednostrannému informování o dění v obci, ale umožňuje také interakci s příjemci sdělení. Díky tomu může starosta vytvářet jednoduchá minireferenda a průzkumy nebo konzultovat některá rozhodnutí s občany v reálném čase.

Díky tomu se z něj stává nástroj pro efektivní řízení obce ve všech situacích, včetně těch krizových. Právě na nich je možné demonstrovat jeden z největších přínosů tohoto systému – časovou úsporu a efektivitu. Zatímco při komunikaci s občany konvenční cestou stráví starosta krizovou komunikací asi 100 minut denně, v případě mobilního rozhlasu se díky automatizaci a skriptům jedná zhruba o deset minut.

„Možnosti mobilního rozhlasu není možné vůbec porovnávat s klasickými ampliony nebo jednoduchým zasíláním obecních zpráv pomocí SMS či emailů, jedná se spíše o celý systém pro řízení obecní komunikace,“ uvádí šéf projektu Ondřej Švrček. „Občané musí mít šanci sdělení nejen obdržet, ale také na něj reagovat. Starosta zase naopak potřebuje nástroj, který by mu získal okamžitou zpětnou vazbu od stovek až tisíců obyvatel jeho obce. Právě to je ten zásadní element, který odlišuje pasivní komunikaci od té ‚chytré‘, jak ji definují například evropská memoranda pro chytré obce, tedy smart cities.“

Důležitou roli hraje mobilní rozhlas také v případě komunikace s nerezidenty nebo turisty. S jeho pomocí lze totiž důležité informace předat i do chatových a chalupářských oblastí, kam se zprávy odesílané běžnými kanály nemají šanci dostat. V případě turistů, kteří se na území obce zdržují krátkodobě, je zase možné využít lokalizační zprávy nebo připravené propojení s infrastrukturou Spothill, fungující na bázi vysílačů iBeacon. Možnost komunikovat s turisty je pro obce zajímavá i z ekonomického hlediska a výhledově umožňuje nejen sbírat data o turistickém ruchu, ale také je ekonomicky zhodnocovat.

Pro fungování služby je klíčový dostatečný počet zapojených obyvatel. Podle Švrčka je typické, že obce využívají některý ze systémů přímé komunikace, registrovány do něj jsou však jen jednotky procent obyvatel. Takový nástroj je pak pro krizovou komunikaci nevyužitelný a obce ho po čase zruší jako neefektivní.

„Velice překvapivé pro nás bylo zjištění, jak málo kontaktů na své vlastní obyvatele starostové mají,“ uvádí Švrček. „Ve spolupráci s obcemi jsme tedy vyvinuli vlastní metodiku sběru kontaktů, která je plně v souladu s ÚOOÚ a na jejímž základě se nám daří získat až 60 % kontaktů na obyvatele obcí.“

Švrček si uvědomuje obavy starostů ohledně bezpečnosti a případného zneužití systému a kontaktů nepovolanou osobou. Každá rozesílka proto musí být verifikována zadáním kódu, který obdrží na mobilní telefon starosta nebo pověřený pracovník.

„V rámci seminářů se starosty pak dbáme na to, aby přistupovali k těmto kontaktům s maximální zodpovědností. Mobilní rozhlas je primárně určen pro komunikaci samospráv a institucí, jako provozovatelé systému proto hlídáme využívání například k reklamním účelům,“ dokončuje Švrček.

Počet obcí, které novou verzi mobilního rozhlasu pro chytrou komunikaci využívají, se blíží k šesti desítkám, další dvě stovky jsou před podpisem. Podle Švrčka by jen letos nástroje chytré komunikace s občany mohla začít využívat až 3 % českých obcí, v roce 2017 odhaduje jejich nárůst na 10 %. O tom, že služba zatím nemá konkurenci ani v celoevropském měřítku, svědčí i fakt, že o využívání systému Mobilní rozhlas projevily zájem i některé zahraniční mikroregiony, obecní instituce a záchranné sbory.

Cena služby začíná na 490 korunách měsíčně podle velikosti obce. Starostové získají kompletní zaškolení až pěti pracovníků, poskytnutí součinnosti při sběru obecních kontaktů a konzultace při vytváření jednotlivých komunikačních scénářů. V rámci licence mohou službu prostřednictvím vlastních připojených profilů využívat také tři další obecní instituce – například škola, knihovna, kulturní dům, muzeum nebo pošta. Součástí licence jsou i všechna další updaty systému, mimo jiné například o možnost řídit krizovou komunikaci bez přístupu k internetu.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...