Ptali jsme se: Jaký přínos mají virtuální elektrárny? Díl 3.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[SERIÁL] Ptali jsme se českých odborníků na jejich vnímání konceptu virtuální elektrárny. V dnešním dílu odpovídala Zuzana Musilová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace.

Princip virtuální elektrárny je prostý. Pomocí speciálních informačních a komunikačních technologií jsou jednotlivé obnovitelné zdroje energie, elektrárny, propojeny do jednoho počítače, přes který jsou ovládány jako celek. Na základě aktuálních cen elektřiny, energetické poptávky nebo předpovědi počasí systém vytváří harmonogram, podle něhož se dílčí elektrárny řídí. Cílem je odstranit největší nevýhodu obnovitelných zdrojů – kolísavost a nestabilitu.

Zuzana Musilová

výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace

Znáte koncept virtuální elektrárny?

Samozřejmě, považujeme tento koncept za jednu z cest, která může umožnit širší využívání obnovitelných zdrojů energie, aniž by to mělo nějaké dopady na stabilitu sítě či kvalitu elektřiny. Virtuální elektrárna totiž chytře propojí zdroje tak, aby se vzájemně doplňovaly a výsledná dodávka do sítě splňovala všechny potřebné parametry.

Máte s ním praktické zkušenosti, případně zabývala jste se jím na teoretické úrovni?

Zabýváme se tímto konceptem v rámci evropského projektu PV GRID, do kterého je zapojeno téměř 20 evropských zemí. Smyslem projektu je zjistit, co brání připojování solárních elektráren na lokální i národní úrovni do sítě, a najít na základě zkušeností z Evropy vhodná řešení pro Českou republiku. Dnes je už možné řídit spotřebu elektřiny, výrobu a ukládání v takzvaných inteligentních budovách nebo na úrovni obcí v takzvaných chytrých sítích.

Domníváte se, že koncept virtuální elektrárny znamená do budoucna velkou naději v efektivitě využívání obnovitelných zdrojů?

Je to jeden z konceptů, který může řešit zejména problém nestabilní výroby ze slunečního záření. Rozhodně ale není jediný. V současné době se zabýváme například konceptem net-metering, který spočívá v tom, že lidé můžou používat síť jako baterku, a nemusí mít tak drahé akumulační zařízení doma. Prostě to, co si lidé vyrobí přes den, kdy nejsou doma, jde do sítě. Večer mají právo si to ve stejném objemu zase odebrat. Spokojeni jsou nejen občané, kterým se zlevní výstavba solární elektrárny, ale i distribuční společnosti a obchodníci. Cena elektřiny dodávané výrobci do sítě ve špičce je totiž vyšší než cena elektřiny, kterou si večer zas odeberou.

Smyslem virtuální elektrárny je dosáhnout při využití obnovitelných zdrojů téměř obdobných parametrů – stabilních hodnot výroby – jako u klasické elektrárny, ale při využití výhod decentralizované výroby. Virtuální elektrárna by tak měla být vždy efektivnější a bezpečnější. Koncept virtuální elektrárny pomáhá vyřešit jednu z nevýhod obnovitelných zdrojů, tedy jistou nestabilitu výroby elektřiny. Virtuální elektrárny tak rozšiřují kapacity soustavy pro připojení výroben na bázi obnovitelných zdrojů. Jejich případný rozvoj umožní, aby si více lidí vyrábělo elektřinu samo a nenechalo si diktovat ceny od velkých výrobců.

Čtěte také předchozí díly seriálu názorů odborníků na virtuální elektrárny:

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...