Pohled analytika SP ČR: Průmyslová výroba dále posiluje

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Český průmysl zůstal v meziročním srovnání na solidních hodnotách, když meziroční nárůst produkce reálně činil 9, 3 % a po očištění o počet pracovních dní 6,7 %. Takový závěr vyplývá z aktuálně zveřejněných prosincových údajů Českého statistického úřadu.

Po očištění od sezónních vlivů (včetně vlivu počtu pracovních dnů) byla přitom průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,3 %. To ale nic nemění na skutečnosti oživování průmyslu v závěru roku a jeho nastartované dynamice. Podzimní a zimní měsíce vrátily průmysl do růstových hodnot a za celý rok se dostala průmyslová produkce do kladné hodnoty ve výši 0,5 %. Průmysl tak potvrdil svůj význam pro ekonomiku jak z hlediska jeho podílu, tak i příspěvku k oživování ekonomiky.

Kladný trend pokračoval i ve výsledcích vývoje tržeb z průmyslové činnosti, které vzrostly o 10,6 %. Rostly převážně tržby z přímého vývozu (20,4 %), projevil se zde bezpochyby výrazně i korunový efekt tržeb v důsledku devizových intervencí. Domácí tržby vzrostly pouze o 2,7 %.

Pozitivním signálem pro následující měsíce zůstává nadále hodnota nových zakázek, která meziročně narostla o 20,5 %. I u této hodnoty je patrný silný efekt nízké srovnávací základny. I v prosinci stály za růstem zejména zakázky zahraniční, meziročně šlo 28,3 %. Naproti tomu domácí zakázky vzrostly „pouze“ o 7,7 %. Podle očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR by průmyslová produkce měla růst i v prvních měsících letošního roku.

Další pozitivní signály

Obdobně nedávno zveřejněný index nákupních manažerů potvrdil, že lednové výsledky navazují na pozitivní trend druhé poloviny loňského roku. Index nákupních manažerů (PMI výrobní index = 55,9 bodu) se zvýšil nejvíce od dubna 2011. U zahraničních zakázek zaznamenal dokonce nejvyšší nárůst od června 2010, což také patří k pozitivním signálům posledních měsíců. To je po výsledcích posledních let, zejména pak na přelomu roku 2012/2013, dobrá zpráva.

Předchozí vývoj totiž vedl k relativně nízké srovnávací základně, diferenciaci mezi podniky, nižší investiční aktivitě či relativně nízké a rizikovější výnosnosti v některých sektorech. Současná očekávání a průzkumy naznačují, že průmyslový sektor se vrací do kondice vzhledem k tomu, že mu roste jak výroba, tak zakázky. Právě pokračující růst zakázek potvrzuje, že průmyslová výroba se v následujících měsících zvýší a bude patřit k pozitivním faktorům vývoje české ekonomiky. V rámci průmyslu roste hlavně zahraniční poptávka a potvrzuje se naše provázanost s eurozónou, zejména pak s Německem. PMI Německa a eurozóny dosáhl stejně jako ten český v lednu svého maxima za 32 měsíců.

Svaz však upozorňuje na nutnost opatrnosti při hodnocení výsledků, neboť za celou ekonomiku nelze zatím hovořit o silném a stabilizovaném růstu, který by dosáhl předkrizových hodnot, za nímž by stála i investiční činnost apod. Letos Svaz očekává, že by česká ekonomika mohla vzrůst o cca 1,2-1,6 %.

Odvětvová struktura zakázek

Mezi „úspěšná“ odvětví v průmyslu se zařadila výroba motorových vozidel, výroba strojů a zařízení, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků či výroba ostatních dopravních prostředků. Tato odvětví nejvíce přispěla k růstu české ekonomiky. Produkce meziročně klesla pouze u několika sledovaných odvětví, a to u výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a u výroby usní. Meziroční růst v prosinci zaznamenala i odvětví, která mají delší dobu problémy, jako jsou těžba a dobývání, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů či výroba koksu a ropných produktů. Zde je ale pouhý měsíc velmi krátkou dobou na závěry, navíc signálů o výraznějším pozitivním zvratu v těchto odvětvích zatím moc není.

Pohled na odvětvovou strukturu zakázek ukazuje, že větší růsty nadále zaznamenají odvětví, která jsou úspěšnější a z pohledu výsledků stabilnější již několik měsíců. Jsou to výroba motorových vozidel, výroba strojů a zařízení či výroba ostatních dopravních prostředků. Pozitivní zprávou je, že hodnoty růstu zakázek ČSÚ vysledoval v podstatě ve všech odvětvích. Stabilizace napříč odvětvími byla přitom pozorována již minulý měsíc. I to může naznačovat určitou stabilizaci průmyslu. Na výraznější snížení diferenciace v ekonomice bude však potřeba delší doba působení kladného trendu.

Zahraniční obchod

Jak ukazují výsledky posledních měsíců i aktuální informace od firem, zahraniční poptávka nadále zůstává hlavním tahounem kladného trendu, zejména v průmyslu. Nárůsty zahraničních zakázek potvrzují přitom propojenost ČR s hospodařením eurozóny, která i nadále zůstává hlavním obchodním partnerem. Očekávání sice velmi mírného, ale kladného růstu eurozóny pro letošní rok, by se mělo odrazit i v českém zahraničním obchodu. Statistika zahraničního obchodu zveřejněná dnes ČSÚ uvedla prosincové hodnoty růstu exportu 18,3 % a importu 16,8 %. Celková bilance v prosinci vzrostla meziročně o 4,2 miliardy korun na 9,6 miliardy.

Zde je třeba zmínit skutečnost, že daná hodnota je uvedena v korunách a projevuje se v ní do jisté míry efekt devizové intervence (pokud bychom ji vyjádřili v eurech, export by vzrostl o 8,4 % a import o 7,0 %). Druhým faktorem je nízká srovnávací základna loňského roku. Jako pozitivní může být brán i nárůst importní složky, který ale kromě výše zmíněných efektů je spojen se samotným navýšením zahraniční poptávky a vysokou importní náročností exportu. Z tohoto pohledu zatím nelze brát vývoj importu jako výrazný odraz nárůstu domácí poptávky.

Export vyjádřený v korunách se všemi našimi hlavními obchodními partnery (Německo, Slovensko a Polsko) vzrostl v prosinci meziročně o více jak 10 %, s Německem dokonce o 21,1 %. Další dvouciferné meziroční nárůsty byly se zeměmi jako Čína či Francie. Výrazně však rostly i importy. Za celý rok 2013 se celková bilance zahraničního obchodu zvýšila meziročně o 45,1 miliardy na 350,8 miliardy korun zejména u strojů, dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží. Export vyjádřený v Kč v minulém roce meziročně vzrostl o 2,8 % a dovoz o 1,4 %, v eurovém vyjádření se ale jednalo o meziroční poklesy – export o 0,6 % a import o 1,9 %. Příznivou zprávou je, že pozitivní trend v zahraničním obchodu byl zejména v druhé polovině roku.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...