Názor: Windows 10 – musíme tam všichni!

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Než uzavřeme letošní rok, chtěl bych se ještě zamyslet nad tím, co nového nám přichystaly v posledních několika týdnech nové technologie, a především pak Windows 10. Kupodivu moje články o Windows 10 stále zůstávají na webu Průmysl.cz těmi nejčtenějšími, ačkoli od jejich uveřejnění uběhlo i přes půl roku.

V prvním článku jsem se věnoval zamyšlení nad tím, co nám nový operační systém Microsoftu přinese, ve druhém jsem se věnoval tomu, zda tento operační systém přijmout či ne. Oba články přinesly mnoho pozitivních, ale ještě více negativních ohlasů. Jak to tak bývá, protože nakopnutá husa nejvíce kejhá.

A tak jsem dostal haldu e-mailů, které mne odsoudily jako placeného neznaboha, zaprodaného Microsoftu. Kupodivu, jen pár lidí bylo uživatelů applovských zařízení, převážná většina štěkajících pocházela (kupodivu) ze stále početné skupiny uživatelů Windows 7 a pak, jak jsem očekával, zbývající na mě plijící pocházeli ze skupiny kolem Linuxu.

Nejdiskutovanějším tématem bylo sledování uživatelů Windows 10, kde jste byli povzbuzeni především ze všech sociálních sítí se valícím článkem „továryšča“, který podrobně analyzoval všechny adresy, se kterými Windows 10 komunikuje, aby zjistil, že snad kromě Kamčatky a Čukotky, jdou informace o vás na všechny strany. FBI, CIA, a kdoví co ještě o vás ví víc, než si myslíte. K tomu bych dodal jen tolik, že tyto instituce o vás už teď ví víc, než si vůbec můžete připustit a Windows 10 jsou jen ubohým žabařem v předávání informací těmto institucím – i když sám nevylučuji jejich přínos v boji proti mezinárodnímu terorizmu a předávání poznatků, které mohou detekovat vaše záměry, chutě a postoje někomu, kdo v balíku, nazvaném „big data“ z nich vyloví přesně to, co potřebuje.

Pro tyto chlapce (většinou, nebo vlastně jen psali jen hoši, z nichž v 98 % nikdo nebyl podepsán a reakce přišla z neexistujícího nebo nereagujícího účtu; ostatně mám rád takové odvážné muže, kteří se nedokážou ani podepsat a natož pak odepsat a házejí po mně kameny z křoví, aby nebyli vidět) mám ale dobrou zprávu. Nevím, zda zrovna pro ně, ale podle mého názoru je to zpráva dobrá.

Start new

Microsoft totiž na začátku prosince provedl obrovskou – zásadní – aktualizaci svého systému, ve kterém provedl jednu obří změnu. Po stisku tlačítka Windows totiž vyjede menu, kde najdete na druhé pozici odspodu položku „Napájení“ (dosud „Vypnout“). A věřte nebo ne, některé připomínky, které jsem měl i já k logice věcí, se najednou opravily.

Posuďte sami. Pokud jste uložili nějakou zprávu z Outlooku jako soubor do nějakého adresáře, její velikost v tomto adresáři byla nulová, přestože nulovou velikost mít ani nemohla. Sláva! V souvislosti s tím mě stále vytáčí postoj Googlu, který stále neuvádí velikost k poště přiložených souborů přiložených se slovy, že to není třeba. Jak to, sakra? Žádné úložiště není neomezené a tak potřebuji vědět, jak je který soubor velký, než ho uložím, přece? Takže chlapci z Googlu si vedou stále svou, ale – jak se zdá – Microsoft opět začíná naslouchat svým uživatelům. Hurá! Sláva!

Tím se vracím k tomu, co jsem vypustil na předchozích řádcích. Ano, byl jsem velkým fandou Microsoftu, dokud v něm pracovaly osobnosti typu Honza Mühlfeit – viceprezident Microsoftu a skvělý kamarád, Ivan Pilný – první ředitel české pobočky Microsoftu, Pavel Barták – člověk zodpovědný za lokalizace několika verzí Windows až do verze (tuším) Windows 7 a skvělý kamarád, stejně tak třeba i Robert Hernády – datový specialista nebo Jitka Blažková – žena s nejkrásnějším sexy hlasem na Microsoftu. A jiní, odstavec by mi nestačil. Byla jiná doba. Byli i jiní lidé. Lidé, kteří pro Microsoft dělali srdcem a dělali by pro něj i za stravenky – jako třeba Honza Mühlfeit, cituji z jednoho jeho rozhovoru pro jedno médium.

Pak přišla doba, kdy si lidé z Microsoftu začali myslet, že jsou pupkem světa a že se v něm může nechat zaměstnat každý. Třeba prodavač ponožek nebo okurek. Poznalo se to i na lokalizacích, kde některá větná spojení – „pomoct“ a rádoby ležérní polovulgarismy, použité ve Windows 8 a následujících verzích, mne doháněly k šílenství. Tak laciný že ten Microsoft je? Připadalo mi to jako reklama na jedny prášky proti prdům. Celý stroj přestal fungovat a hrál falešně.

Na konci tohoto roku jsem měl možnost zúčastnit se tiskové konference k uvedení telefonu Lumia 950 XL, jako prvního plnohodnotného výpočetního nástroje, kde jsem se setkal s novými lidmi, kteří nyní dělají podporu produktů Windows 10, Office 365, jež nahradili třeba zapáleného Lukáše Křováka, velkého fandy Windows a šéfa jejich podpory – ten se přesunul jinam, posunul se dál. Neznám další jména týmu a ani nová jména. Microsoft totiž přes palubu hodil i novináře, se kterými se přestal setkávat, a tak toto setkání bylo pro mnoho z nás prvním po zatraceně dlouhé době. Zdá se mi ale, že se je budu muset naučit. Všechny moje připomínky, které jsem vznesl na této konferenci, byly po nové aktualizaci, kterou jsem zmínil, zapracovány.

Pokud jsem byl sám, kdo požadavky vznesl, a Microsoft uznal svou povrchnost a zbrklost, a změny zapracoval, pak mám ten dojem, že se opět vrací stará dobrá doba, kdy Microsoft poslouchal svou klientelu.

A tak pro ty, kteří po mě hodili tomahawk s připomínkou, že třeba Windows 10 neumějí spolupracovat s ovladači z herních notebooků Asus R.O.G. (Republic of Gamers), by si měli uvědomit, že ten, kdo ovladače tvoří, je výrobce hardwaru. A pokud se dobře pamatuji, v dobách, kdy jsem jezdil ještě s Microsoftem za účelem zvědění toho zajímavého, Microsoft měl několik hal s počítači, na kterých 24 hodin denně běží testovací programy, aby bylo možné pustit ověřené ovladače od výrobců za zákazníky, a tak po mých velmi špatných zkušenostech s ovladači grafických karet Nvidia ne příliš povedené řady 3, bych dal ruku do ohně za to, že Microsoft je v tom nevinně a vina je na straně líného výrobce grafických karet.

A odsuzovat anonymně Windows 10 za to, že v nich je něco jinak, než jsem byl naučen a že jsem líný jít dál a učit se nové postupy? Jo, jsme Češi – a tak místo toho, abychom udělali něco pro to, abychom postoupili dále, raději budeme svalovat špínu na jiného, pro zakrytí vlastní lenosti. Je to každého volba, ale buďme, prosím, ve vytýkání něčeho něčemu konkrétnější a adresnější.

Windows 10 k vám jednou dojde jako běžný update z vašeho operačního systému. Už i na můj PC Tablet došlo a ovladač jeho grafické karty s podporou dotykových gest je vyřešen a Windows 10 už na něm jedou. Mravenčí práce je vidět. Osobně to obdivuji. Poskytnout operační systém na miliony kompatibilních počítačů, z nichž každý je tak trochu jiný, to je velká odvaha.

Chci vám tedy tímto zamyšlením popřát hodně štěstí, zdraví a úspěchů do nového roku. Soudnost vašich úvah a co nejméně zkratovitých jednání a předčasně přímočarých soudů. Než na něco nebo na někoho naházíte špínu, snažte se pochopit, proč tomu tak je, proč tak ten který jednal nebo proč se ta která věc přihodila, protože jinak můžete být za blbce vy. Pracujte na sobě, posunujte se kupředu, i když mnohdy se zdají krůčky být velmi pomalé. A mnohdy – teprve až po určité době, z pohledu vzad – je poznat pokrok.

Windows 10 mne inspirovaly. To, co mě přivádělo k šílenství před aktualizací, jako třeba že nešly najednou uložit všechny přílohy z Outlooku přetažením, a musely se ukládat postupně, nebo vyvolávat zdržující kontextové menu, je pryč. A já opět mohu pracovat tak, jak jsem byl zvyklý. A mohu se soustředit na parádičky, které jsem našel a ve Windows 10 a Office 365 stále nacházím. Tak trochu jako za starých časů. Ať se to daří i vám!

Váš Milan Loucký,

vedoucí projektu Průmysl.cz

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...