Michal Kincl: S novými zákony se mohou vynořit problémy

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Od ledna nového roku přestane platit současný obchodní a občanský zákoník, stejně tak i zákon o rodině. Tyto zákony budou nahrazeny rekodifikovaným občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přináší spousty změn. Stávající smlouvy bude potřeba upravit podle nových předpisů. Povinný minimální kapitál pro založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) se sníží ze dvou set tisíc na jednu korunu.

Michal Kincl. Foto: Markéta Gojná
Michal Kincl. Foto: Markéta Gojná

Na otázky o přínosu právních úprav zákonů odpovídal Michal Kincl ze Společné advokátní kanceláře.

[PRŮMYSL.CZ] Vidíte v novém občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích nějaká úskalí? 

[Michal Kincl] Úskalí jsou ta, že k rekodifikaci zatím neexistuje judikatura, neboli soudní rozhodnutí, protože se jedná o zcela nové zákony. Může nastat takový stav, že pokud bude něco nepřesně napsáno, a věřte mi, že jestliže má nový občanský zákoník tři tisíce osmdesát jedna paragrafů, tak tam bude spousta nepřesností, bude existovat hned několik právních řešení. Nezbude, než se prosoudit k tomu, abychom některé ty nepřesnosti vyjasnili soudně. Je potřeba se taky připravit na to, že to bude trvat pět, deset let, než se vytvoří ustálená judikatura.

Co mohou podnikatelé obecně očekávat od zákona o obchodních korporacích?

Zejména v první fázi problémy. To znamená, že bude potřeba revidovat smlouvy, které se týkají založení společnosti, ať už společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Je potřeba všechno projít a zjistit, jestli staré smlouvy neodporují kogentním, donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích. Bude to tedy náročné jak pro podnikatele, tak pro právníky.

Jak dlouho mají podnikatelé na vyřízení potřebných úkonů čas?

Mají na to lhůtu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti. Ihned po nabytí účinnosti zákona pozbudou platnosti ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s jeho kogentními ustanoveními. Kogentní normou se rozumí takové právní pravidlo chování, od něhož se nelze vlastní vůlí odchýlit. Jestliže následně nebudou společenské smlouvy do 30. června 2014 revidovány, může být taková společnost dokonce soudem zrušena. Všude se mohou skrývat problémy. To chce prostě projít každou společenskou smlouvu a zjistit, na kolik odporuje nové právní úpravě nebo ne.

To bude představovat hodně práce a papírování, že?

Bude. Bude to zejména pro nás právníky zdlouhavé. Protože sebevětší banalita zabere hromadu práce. Já si budu muset ze začátku ohmatat všechny instituty, které v současnosti aplikuji naprosto podvědomě a automaticky.

Vyplývají z nových zákonů i nějaké výhody?

Dle mého soudu je pro laika celý občanský zákoník i zákon o občanských korporacích přehlednější. Odstraní se dvoukolejnost smluv. Dnes totiž občanský i obchodní zákoník upravuje kupní smlouvu, smlouvu o dílo a další smlouvy. Nedává to příliš smysl. Lidé jsou pak často zmatení, kdy mají vytáhnout občanský a kdy obchodní zákoník. Tato dvoukolejnost smluv se tedy odstraňuje a všechny typové smlouvy budou v novém občanském zákoníku jednotné. Je to výrazně jednodušší. Takže kupní smlouva, kterou uzavře byznysmen s jiným byznysmenem, bude mít stejnou právní úpravu, jako když si třeba spotřebitel koupí traktorek na sečení trávy.

Mně se na rekodifikaci navíc líbí, že spousta pravidel, která byla skryta v soudních rozhodnutích před zraky veřejnosti, je dneska přímo zmíněna v předpisu. Takže si nyní uživatel „neprávník“ může vše přečíst. Jde vidět, že zákony psal někdo, kdo věděl, že dosavadní úprava je nedostatečná a že je potřeba k ní dát jednu, dvě věty, kterými ji vyjasní.

Zákon o obchodních korporacích umožňuje mimo jiné zakládat společnosti s ručením omezeným za korunu. Nehrozí nárůst zakládaných firem?

Nemyslím si. Už i dnes jsme v situaci, kdy různé banky poskytují základní kapitál, tedy vklad společníka ve výši dvě stě tisíc jako půjčku. Čili na zakládanou společnost se založí účet. Banka tam převede dvě stě tisíc a vydá potvrzení o vkladu. Zakladatel nebo zakladatelé založí společnost. A jakmile je společnost zapsána do obchodního rejstříku, tak se dvě stě tisíc převádí zpět na účet banky. Kde ten základní kapitál tedy je? Ta krycí funkce základního kapitálu fakticky nefunguje a funguje jen čistě teoreticky.

Zejména na základě tohoto argumentu dospěl zákonodárce k závěru, že bude vhodné přijmout úpravu, která odpovídá úpravě západních demokracií, kde založení s.r.o. stojí jednu libru nebo euro dle různých států. Je to tedy příklon k něčemu modernímu. Proto si myslím, že v novém roce nepřibude společností, protože existují stále nějaké náklady spjaté se vznikem společnosti.

Jaké náklady máte na mysli?

Společenská smlouva nebo zakládací listina musí být ve formě notářského zápisu. Notář si tedy vezme nějakou odměnu. Advokát nebo právník, který připravuje ostatní listiny, si ji vezme také. Dále je potřeba zaplatit soudní poplatek. Čili náklady s.r.o., byť se základním kapitálem jedné koruny, se pohybují ve výši patnácti až dvaceti tisíc korun, a to minimálně. Navíc, i kdyby s.r.o. fakticky nepodnikala, tak musí každý rok podávat daňové přiznání, vést účetnictví, byť s nulovými čísly. I když to nejsou dramatické úkony, vlastník společnosti na to prostě bude muset pamatovat i nadále každým rokem.

Co to bude ve výsledku tedy znamenat pro podnikatele?

Zejména to, že si podnikatelé musí zajít ke konci roku nebo na začátku nového roku za advokátem a poradit se s ním, co mají dělat. Neměli by to podcenit.

Kde si mohou podnikatelé najít právníka?

Na stránkách České advokátní komory. Tam je seznam advokátů podle sídla a jejich odborného zaměření.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...