Michal Janeček, Česká společnost pro větrnou energii: Námitky proti elektrárnám jsou mnohdy nesmyslné

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[ROZHOVOR] Větrná energie je nejvyužívanější obnovitelný zdroj nejen v Evropě, ale i ve světě. Podle některých jsou však elektrárny neekonomické, hlučné, poškozují krajinný ráz, zatěžují elektrizační soustavu kolísavým výkonem a zabíjí ptáky. O tom, proč jsou tyto domněnky a chybné a jak to dokázat, jsme se bavili s Michalem Janečkem, předsedou České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).

Michal Janeček

V oboru větrné energetiky působí od roku 2006. V roce 2008 byl poprvé zvolen předsedou České společnosti pro větrnou energii, tento post několikrát obhájil. Věnuje se zejména mediální propagaci větrné energetiky, osvětou, jednání s politiky a úřady a navazování mezinárodní spolupráce.

[Průmysl.cz] Za rok 2010 nainstalovali inženýři v Česku 23 MW větrné energie, což je o 45 % méně než v roce 2009. V roce 2011 tvořily instalace pouhé 2 MW. Čím je to způsobené?

[Michal Janeček] Je to shoda okolností. V malých poměrech České republiky může být takové meziroční srovnávání zavádějící, protože v roce 2009 začalo fungovat sedm projektů, v roce 2010 pak pět. To není tak velký pokles.

V roce 2009 byl ale jedním z projektů druhý největší park v Česku – Horní Loděnice s instalovaným výkonem 18 MW. V následujících dvou letech žádný takový větší projekt nebyl. V roce 2011 pak byly některé projekty již nachystané, ale stavitelé je stihli dokončit až v letošním roce, proto na rok 2011 připadá přírůstek pouhé 2 MW. Zato v letošním roce to bude kolem 40 MW. V meziročním srovnání to činí řádově stejný přírůstek jako v roce 2009, pokud ale porovnáte pouze roky 2011 a 2012, pak v roce 2012 přibude o 1900 % více instalací než loni.

Podíl větrných elektráren v energetickém mixu je pouze 1,1 %, počítá nová energetická koncepce s posílením poměru větrné energie?

Nová energetická koncepce počítá zejména s posílením poměru jaderné energie, role obnovitelných zdrojů – a tedy i větrné energie – pro ni není až tak podstatná, nicméně alespoň nějaký prostor pro další rozvoj zůstává. Pro nás je podstatný zejména Národní akční plán (NAP) České republiky pro obnovitelné zdroje energie, který vláda letos v listopadu aktualizovala. I zde vláda prostor pro rozvoj větrné energetiky omezila z původního plánu 743 MW instalovaného výkonu větrných elektráren v roce 2020 na 573 MW. S takovým podílem zatím počítá v tomto časovém horizontu i energetická koncepce. Je však nutné podotknout, že potenciál, který ve středním scénáři uvádí studie Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd České republiky (viz dole, poznámka redakce) je mnohem větší.

Jaký myslíte, že byl k důvodu ke snížení poměru větrné energie v energetickém mixu?

Již jsem zmínil, že byť nějaký prostor pro další rozvoj zůstává, k jeho snížení skutečně došlo. Důvod je podle mě jednoznačný – politici obrací své selhání při regulaci, respektive neregulaci překotného rozvoje a velké podpory fotovoltaiky proti všem obnovitelným zdrojům. Větrné elektrárny doplatily právě i na již zmíněný přírůstek v letech 2010 a 2011.

Prostor, který nám Národní akční plán nechal, však chceme využít zcela. I když nezáleží vždy jen na nás. Ačkoli se s využitím větrné energie počítá, povolovací řízení jsou spíše čím dál složitější. Na krajské úrovni je možné jakoukoli výstavbu blokovat. Podívejme se na nejznámější případ Kraje Vysočina. Ačkoli studie ÚFA ukazuje, že tento kraj má v Česku stejný potenciál jako kraj Ústecký, v Kraji Vysočina je pouze necelých 12 MW výkonu větrných elektráren, zatímco v Ústeckém řádově 90 MW.

Mirek Topolánek z teplárenského sdružení se na popud rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vyjádřil, že „další rozvoj větrné energie na úkor využití biomasy v teplárnách je v podmínkách České republiky ekonomickým, energetickým i ekologickým nesmyslem“. Jak se k tomuto výroku stavíte?

Se zmíněným vyjádřením samozřejmě nesouhlasíme. Větrná energie je obnovitelný zdroj s dlouhodobě nejnižší výkupní cenou v Česku, tedy nejlevnější. Aktualizovaný Národní akční plán pro Obnovitelné zdroje energie (OZE) počítá pouze s cca 20% využitím celkového větrného potenciálu Česka podle středního scénáře studie ÚFA Akademie věd. Větrné a malé vodní elektrárny mají nejlevnější celkové náklady včetně takzvaných externalit ze všech zdrojů, i těch konvenčních (studie GREEN BUDGET GERMANY). Větrná energie je rovněž nejvíce využívaný obnovitelný zdroj nejen v Evropě, ale i ve světě. Otázka by se neměla týkat výběru mezi tím či oním OZE, ale rozvoje OZE a útlumu konvenčních zdrojů, jako je například využívání uhlí. Jenže to však v Česku – na rozdíl od vývoje energetiky ve světě – není v kurzu.

Domníváte se, že podpora větrné energie by šla vyřešit i jinak než tím, že se omezí podpora biomasy?

Rozvoj větrné energetiky nejde v žádném případě na úkor biomasy. Rozvoj všech OZE se omezuje Národním akčním plánem. Již jsem zmínil, že při aktualizaci NAP byl prostor pro další rozvoj větrné energetiky zmenšený, v objemu podporované energie je plánovaná podpora dalšího rozvoje u biomasy asi pětkrát větší než u větrné energie. Takže bychom se mohli zeptat i zcela opačně: Šla by vyřešit podpora rozvoje biomasy jinak než omezením podpory větrné energie?

Větrné elektrárny podle teplárenských sdružení (ale i mnoha jiných kritiků) poškozují krajinný ráz a zatěžují elektrizační soustavu kolísavým výkonem. Jakými argumenty se obvykle před kritiky hájíte?

Otázka vlivu staveb na krajinný ráz je velmi široké téma. Větrná elektrárna je vysoká stavba, takže krajinný ráz nepochybně ovlivňuje – otázka ale je, do jaké míry a zdali je to ovlivnění vždy pouze negativní.

Lidé svou činností ovlivňují krajinný ráz neustále. Hovořit v Česku o nedotčené krajině můžeme snad pouze v chráněných oblastech. Tam se ale rozumný investor s projektem větrné elektrárny nikdy nepustí. V ostatní krajině je to vždy otázka konkrétního projektu v konkrétní lokalitě. Když odborníci projekt povolují, posuzují vliv záměru na životní prostředí. V případě větrné elektrárny je jeho součástí vždy také obsáhlá studie hodnotící vliv na krajinný ráz.

Zkušenosti říkají, že názor na větrnou elektrárnu v krajině je velmi subjektivní. Dokonce se jednou stalo, že při demontáži starší větrné elektrárny lidé z okolí litovali, že přišli o charakteristickou dominantu obce a orientační bod. Takže i zde platí, že nic není černobílé a vliv na krajinný ráz nelze ani u větrných elektráren paušalizovat.

A co se týká kolísavého výkonu?

Okamžitý výkon větrné elektrárny závisí na okamžité rychlosti větru. Z hlediska stability energetické soustavy ale musím říct, že její provozovatelé již nějakou dobu pracují s přesnými meteorologickými předpovědními modely, a můžou tak na dva dny dopředu stanovit, jaký výkon z větru lze v soustavě očekávat.

V případě výkonu elektráren se tedy rozhodně nejedná o nějaká nečekaná překvapení. I kdyby k nějakému překvapení došlo, větrné elektrárny v Česku podléhají dispečerskému řízení, a energetici si tedy mohou jejích výkon v nouzi omezit. Před tím, než odborníci povolí připojení větrné elektrárny do sítě, vždy zpracují studii, kde je posouzený vliv elektrárny na energetickou soustavu v daném místě. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Česku ještě zdaleka nedosáhl takové výše, aby svou nestabilitou mohl způsobit nějaké problémy.

Lidé si u větrných elektráren stěžují také na vysokou hlučnost zařízení. Pokud člověk bydlí blízko elektrárny, může mu skutečně hluk elektrárny vadit?

Otázka hluku je v projektech větrných elektráren samozřejmě jedno z nejdůležitějších témat a už při prvotním návrhu umístění strojů v lokalitě je nutné mu věnovat patřičnou pozornost. Větrné elektrárny odborníci posuzují jako stacionární zdroj hluku, na který se v tomto ohledu stahují přísné hygienické normy. Při zmíněném posuzování vlivu na životní prostředí je otázka hlukové zátěže okolí řešena samostatně a posuzují ji profesionální hygienici. Po uvedení do zkušebního provozu navíc povolaní zaměstnanci provádí kontrolní měření hlučnosti, které má významný vliv na vydání povolení k trvalému provozu elektrárny.

Je i něco jiného, co kritici větrným elektrárnám vyčítají?

Často například lidé zmiňují, že větrné elektrárny zabíjejí ptáky. Ale i studie na výskyt ptactva v dané lokalitě jsou součástí povolovacího procesu a posouzení vlivu záměru výstavby větrné elektrárny na její okolí. V zahraničí na toto téma zpracovali odborníci velké množství studií, které ukazují, že mnohem více ptáků zahyne kvůli nárazu do skleněných ploch – jako jsou výškové budovy nebo skleněné protihlukové stěny. Přesto se takové budovy nepřestávají stavět. I zde tedy záleží na poměrech v konkrétní lokalitě.

Jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, takže jako zástupci oboru větrné energetiky jsme stále ve střehu. Zájmová sdružení namířená proti našemu oboru neváhají využít jakoukoliv záminku k napadení větrné energetiky – i když jsou to už na první pohled nesmysly nebo zprávy vytržené z kontextu.

Domníváte se, že kritiků větrné elektrárny přibývá?

To si nemyslím, spíše naopak. Zejména přibývá zkušeností s těmito zařízeními. Nejvíce kritiků je vždy v době začátku projektu a jeho povolování. Při provozu se s větrnými elektrárnami jejich okolí v naprosté většině případů poměrně rychle sžije. Ukazují to i různé sociologické průzkumy.

Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropské unii v letech 2010-2020 se má postupně zvyšovat. Kde se podle vás budou stavět větrné elektrárny nejvíce?

To je věštění z křišťálové koule. V nejbližší době očekáváme významný rozvoj offshore projektů a asi výstavbu větrných parků v Polsku. Otázkou zůstává rozvoj na Balkáně, kde záleží na další úpravě regulace a právního prostředí. Co se týká tradičních lídrů Německa a Španělska, i zde očekáváme další rozvoj, který bude ale částečně spočívat v repoweringu, tedy nahrazování starších větrných elektráren novějšími a výkonnějšími.

Je podle Vás využití větrných elektráren jakožto obnovitelného zdroje v Česku adekvátní?

I v našich poměrech má využití větrné energie v energetickém mixu své místo. Není pravda, že u nás nefouká, to ostatně ukazuje větrná mapa a studie větrného potenciálu ÚFA Akademie věd. Vhodných lokalit je dost. Stále platí, že větrná energie je nejlevnější, větrné elektrárny vyžadují minimální zábor půdy, moderní stroje jsou čím dál lepší, výkonnější, efektivnější.

Jak jsme na tom v porovnání se zbytkem Evropy?

Co se týká větrnosti lokalit, tak kromě přímořských oblastí v podstatě srovnatelně. Obrovský rozdíl je ale v přístupu politiků, samospráv a úředníků. Zde máme co dohánět.

Jsou všechny elektrárny bezproblémově funkční?

Jelikož významnější rozvoj větrné energetiky v Česku nastal relativně nedávno, jsou u valné většiny funkčních projektů moderní stroje, které jsou technicky vyspělé a spolehlivé. Nicméně větrná elektrárna je taky jenom stroj vyrobený člověkem, a tudíž se občas může pokazit. To ale platí v každém oboru lidské činnosti…

Je větrná elektrárna náročná na údržbu?

Jak jsem již uvedl, větrná elektrárna je stroj, a to poměrně výkonný a složitý. Takový stroj údržbu samozřejmě vyžaduje, ale u moderních elektráren se vesměs jedná o periodické prohlídky a plánovanou kontrolu a údržbu. Provoz větrné elektrárny také neustále monitorují energetici pomocí elektronického přenosu provozních údajů.

Jaká oblast je pro výstavbu větrné elektrárny ideální?

Musí být dostatečně vzdálená od lidských obydlí, musí tam být možnost připojení do energetické soustavy a samozřejmě tam musí foukat vítr. Větrný potenciál lokality se ověřuje alespoň rok stožárovým měřením. Průměrná roční rychlost větru naměřená v předpokládané výšce osy rotoru by měla být více než šest metrů za sekundu. Obecně můžeme říci, že z vhodné lokality pro větrnou elektrárnu bývá vidět vzdálenější horizont, nemusí to ale nutně být nejvyšší kopec v oblasti.

Je rozdíl ve využití síly větru, co se týká českých regionů?

Určitě. Je to dáno jednak přírodními podmínkami, ale také politickou situací. Nejvíce se energie větru využívá v Ústeckém kraji, což je dáno Krušnými horami. V Česku jsou ale kraje, které mají srovnatelný nebo větší potenciál větrné energie než kraj Ústecký, ačkoliv větrné elektrárny tam téměř nejsou. Je to především kraj Vysočina, kde jsou krajští představitelé dlouhodobě namířeni proti našemu oboru, a tudíž je skutečný instalovaný výkon větrných elektráren na Vysočině jedním z nejnižších v tuzemsku.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...