PRUMYSL.CZ KONSTRUKTER.CZ 3D-TISK.CZ MATEMATIKA.CZ HLEDAME.CZ

Martin Tvarůžek (Martin Tvarůžek Design): Design výrobku je výhoda, naše firmy ho ale nedovedou plně využít

Sdílejte tento článek na Twitteru
11. 3. 2016, | Komentáře jsou vypnuty

V rámci Strojírenského fóra 2016 v panelu Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu bude prezentovat přednášku na téma Podpora průmyslového designu na cestě ke zvýšení konkurenceschopnosti MgA. Martin Tvarůžek, Martin Tvarůžek Design.

Položili jsme Martinu Tvarůžkovi několik otázek, souvisejících s jeho praxí.

Martin Tvarůžek, Martin Tvarůžek Design. Foto: Archiv Martina Tvarůžka

Martin Tvarůžek, Martin Tvarůžek Design. Foto: Antecom

Jen si chceme ověřit známou věc, že design prodává, a zeptat se vás, zda design je od počátku součástí výrobku?

Martin Tvarůžek, Martin Tvarůžek Design: Není to u nás bohužel obvyklé, má to však velký smysl a pro projekt je to dle mých zkušeností značnou výhodou. Design je uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku. Mám řadu zkušeností již z analytických fází projektu, kdy kladu ve firmě řadu otázek, na které se sami nezeptají, a produkt se posunuje ještě před tím, než začneme řešit jeho formální zpracování.

Jak jsou na tom naše firmy, jakou váhu vůbec designu dávají?

Řekl bych, že je situace lepší, než tomu bylo v minulosti. Stále však narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality –, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích – je však právě design a jeho péče výrobku, stroji nebo zařízení.

Při návrhu zařízení už firmy oslovují vaše designerské studio nebo v případě neúspěchu s vyráběným produktem jste požádán o to, abyste firmám pomohli dát výrobku zajímavou tvář a tím zvýšit jeho atraktivitu?

Obojí. Záleží na tom, do jaké míry je firma a její vedení osvícené a ambiciózní a jak dokáže neúspěchům třeba i angažováním designéra předcházet. Je fér dodat, že to však neznamená, že design nemůže výrobku uškodit. I to se může stát.

Jaký je váš názor, co rozhoduje dnes? Je přednější funkčnost výrobku nebo to, jak výrobek vypadá?

Podstatou designérské činnosti by mělo být určitě skloubení těchto dvou vlastností produktu. V praxi se setkávám denně s tím, že jich takto ve výsledném vzhledu odrážíme (kromě funkčnosti) i dvě tři desítky. Kromě funkce to může být uživatelský komfort, ergonomie, technologie, náklady spojené s výrobou, montáží, expedicí, servisem, prodejní cena, teritoriální specifika, odlišnosti mezi cílovými skupinami a další. Tyto a další souvislosti produktu pak musí jeho design vyjádřit.

Myslíte si, že firmy věnují designu svých výrobků dostatečnou pozornost?

Myslím si, že stále ne. Věřím, že až tomu tak bude, poznáme to vzhledem k vyspělosti a velikosti našeho výrobního sektoru na ekonomickém zázemí naší země. Je zajímavé, že téměř všechny naše firmy mají jistotu v tom, jak jsou jejich výrobky funkční, často i na rozdíl od těch z vyspělých západních trhů, neprodávají však tolik, jak by si přály. Že může být slabinou absence zmíněné komplexní péče produktu a aktivní využití poznatků z vývojového procesu v obchodě a v marketingu, jim však dost často nedochází a design stále vnímají jako něco navíc. Až na výjimky se v době, kdy se nároky společnosti tak zvyšují, podaří prosadit firmám, které se nevěnují svým zákazníkům velmi detailně a s využitím kreativity. Ironicky se firmy pídí po konkurenčních výhodách, utrácejí miliony korun za nákupy nové technologie, návštěvy zahraničních veletrhů, ale duševní vlastnictví a cenově tak dostupnou kreativitu opomíjejí.

V jakých oborech se angažujete?

Pracoval jsem na vývoji několika desítek produktů z různých odvětví od dveřních kování, přes cyklistické přilby, medicínská zařízení, topenářskou techniku, transport design, manipulační techniku, v posledních třech letech se moje těžiště přesunulo do strojírenství. Navrhoval jsem už obráběcí stroje, ale také třeba i autonomního robota.

Jaké bude poslání vaší přednášky na Strojírenském fóru?

Především přiblížit lidem z tohoto segmentu úlohu designu v průmyslu, pojmenovat možné motivace pro vývoj produktu a seznámit auditorium s benefity, které může aplikace designu výrobcům přinést. Snažím se již řadu let o prezentaci naší profese jako velmi odborné a cílevědomé služby, která do vývoje v našich výrobních společnostech patří stejně jako konstrukce či technologie. Jsem velkou radost, že se průmyslový design jako podpora opakované výroby prosadil na tak významné setkání a jsem moc rád, že u toho mohu být.

Kdo je Martin Tvarůžek?

Martin Tvarůžek dává již více než 15 let podporu českým i zahraničním výrobním společnostem při inovaci výrobků, strojů a zařízení. Těžištěm jeho práce je rozsáhlá analytická část projektu, která představuje detailní studium zákaznických skupin, uživatelských a funkčních souvislostí produktů, které pak odráží v novém formálním zpracování produktu. V závěrečné fázi projektu věnuje značnou pozornost také supervizi konstrukčních prací a autorskému dozoru výroby prototypu. Díky této péči se výsledná podoba strojů a zařízení shoduje s jejich podobou vytvořenou v 3D programu.

K benefitům jeho metodiky využití designu jako klíčového nástroje inovace a konkurenceschopnosti patří nárůst obratu, zvýšení ziskovosti produktu, zvýšení uživatelského komfortu, průnik na nové trhy, podpora budování značky, snížení výrobních nákladů, snížení nákladů spojených s montáží, expedicí a servisem zařízení atd.

Podílel se takto na vývoji několika desítek produktů, které jsou v opakované výrobě a prodávají se na globálním trhu. Metodické postupy studia MTD jsou zásadně ovlivněny jeho dvouletým působením na pozici obchodního manažer a společnosti MM Cité. Této mladé firmě bez historie pomohl v letech 1998 až 2000 využitím designu jako strategického obchodního nástroje ke skokovému nárůstu obratu, průniku na domácí i zahraniční trhy a k vybudování pozice jednoho z lídrů globálního trhu s městským mobiliářem.

Mezi klienty jeho studia patří Adast Adamov, Chirana Praha, Chart Industries, Viadrus, LKT, Škoda Machine Tool, Flow Instruments, PZP Komplet, Protronix, MBG, Unicode Systems, BetaControl, Reemtsma, Exxonmobil, Bender Robotics, Alois Dallmayr, Masarykova univerzita Brno ad.

V rámci lektorské činnosti přednáší o svojí metodice a dosažených výsledcích výrobním společnostem v rámci Inovačních konferencí pořádaných státními i soukromými subjekty.

Od loňského roku vede ateliér Průmyslového designu na ČVUT v Praze, který je zaměřen na výchovu budoucích designérů s cílem posílení pozice českého průmyslového designu a podpory opakované výroby.

Red Dot Award 2015 Wiiner Industrial Design. Zdroj: Archiv Martina Tvarůžka

Red Dot Award 2015 Wiiner Industrial Design. Zdroj: Archiv Martina Tvarůžka

Za svoji činnost byl mnohokrát oceněn v soutěži Národní cena za design, na odborných mezinárodních veletrzích a v loňském roce také oceněním Red Dot Winner.

V loňském roce se Martin Tvarůžek stal prvním Čechem, který získal ocenění Red Dot Winner ve strojírenské kategorii.

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře k tomuto článku jsou uzavřeny.


Starší příspěvky:
Průzkum: Mobilní aplikace jako katalyzátor podnikání

Společnost Red Hat, poskytovatel řešení založených na open source technologiích, odhalil výsledky nového průzkumu zaměřeného na mobilitu z pohledu osob...

Zavřít