Leoš Tomíček, Rusatom Overseas: Svět se bez využití jaderné energie neobejde a je jen otázkou času, kdy se o tom Německo přesvědčí

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[ROZHOVOR] V době, kdy je nezbytné snižovat emise skleníkových plynů, může jádro pomoct k zajištění energetické a ekologické stability v lokálním i globálním měřítku. Přesto však v Rakousku i Německu panuje protijaderná nálada. O tom, jestli jsou tyto obavy oprávněné, o tom, jak při stavbě jaderné elektrárny ochránit životní prostředí, ale také o tom, jestli je třeba mít strach ze závislosti na Rusku, jsme se bavili s Leošem Tomíčkem, viceprezidentem Rusatom Overseas.

Leoš Tomíček vystudoval Moscow Power Engineering Institute. Za svou kariéru vystřídal několik pozic v českém I ruském energetickém sektoru, 18 let působil ve firmě Škoda Praha. Poté, co v roce 2005 opustil Českou republiku, se začal věnovat ruskému energetickému sektoru. Od roku 2011 je na pozici výkonného viceprezidenta v Rusatom Overseas.

[Průmysl.cz] Westinghouse prezentuje jako svou klíčovou výhodu to, že bezpečnost AP1000 je postavena primárně na pasivních bezpečnostních prvcích – tedy na takových, které nejsou závislé na přívodu elektřiny. Vy naopak kombinujete aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. Proč si myslíte, že je druhá možnost pro Českou republiku vhodnější?

[Leoš Tomíček] Nepovažujeme za správné spoléhat se výhradně na pasivní systémy. Za určitých okolností totiž nemusí fungovat naprosto spolehlivě. Pasivní systémy nových reaktorů typu VVER jsou plně testované a jejich spolehlivost je na stejné úrovni jako u systémů použitých Westinghousem. Na rozdíl od AP1000 mají ale naše reaktory i velice robustní a prověřené aktivní systémy, které umožní ochránit elektrárnu ve velice nepravděpodobném případě. Třeba kdyby nastala nečekaná havárie, kterou by pasivní systémy nebyly schopny zvládnout.

Je pravda, že role pasivních bezpečnostních systémů výrazně vzrostla po nehodě ve Fukušimě a Westinghouse opakovaně zdůrazňuje, že jejich projekt je navržen tak, aby přežil nehodu podobné té, která se stala v Japonsku. Nicméně připravovat se na další Fukušimu není dostatečné. Westinghouse se chová jako generál bojující minulou válku.

Máte v tomhle směru jiný přístup?

Musíme se připravit na nehody, které jsme dosud neviděli. Projekt MIR.1200 zahrnuje nejen zkušenosti z nehod v Three Mile Island, Černobylu a Fukušimě, ale je navržen i s ohledem na širokou škálu hypotetických havárií, které se dají jen těžko předvídat. Reaktory VVER mají bezpečnostní systémy, které u AP1000 nenajdete. Jedná se především o lapač zóny, takzvanou lovušku, která zabrání velkému úniku radioaktivity, i pokud se roztaví reaktor.

Na kolik odhadujete daňové příjmy, které by z projektu mohly plynout pro Českou republiku?

Podle nezávislých studií by do státního rozpočtu přiteklo až 2,2 miliardy eur. Vytvořili bychom zhruba 49 tisíc pracovních míst. Šest až sedm tisíc zaměstnanců by pracovalo přímo na místě výstavby, další dva až tři tisíce by se podílelo na výrobních činnostech přímo spojených s dostavbou. K tomu je nutno připočítat minimálně dalších 40 tisíc pracovních míst v přidružených oborech, které jsou na výstavbu jaderné elektrárny navázány. Toto všechno jsou pracovní místa v Česku. Na rozdíl od konkurenta, který v dostavbě Temelína vidí perspektivu pro americkou ekonomiku, se soustřeďujeme na přínosy pro Česko. Základní strategií naší nabídky v tomto tendru je to, že české investice by měly protéct především přes české firmy.

Jaký máte názor na to, že ČEZ v říjnu vyřadil z dalšího posuzování nabídku francouzské společnosti Areva?

Staráme se o vlastní záležitosti. Když soutěžíte v tendru a „běžíte do cíle“, měli byste se soustředit na vlastní výkon, ne na výkon ostatních. Tendr podle mě probíhá velmi korektně. 

Domníváte se, že její vyřazení bylo oprávněné? 

Nepřísluší mi komentovat rozhodnutí investora. 

Změnil se nějak Váš přístup k tendru? 

Naši nabídku jsme investorovi odevzdali 2. července 2012, takže říjnové vyřazení Arevy nezměnilo nic.

Český ministr životního prostředí stanovil devadesát podmínek nezbytných k ochraně životního prostředí. Pokud je bude vítěz tendru respektovat, je záměr z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelný. Znáte tyto podmínky?

Rozhodnutí znám. Již jsme vypracovali jeho analýzu a můžu říct, že jsme připraveni všechny podmínky dodržet. Otázky ekologického dopadu pro nás byly a jsou významným aspektem projektu.

Jak jste na podmínky připraveni?

V Temelíně použijeme zařízení od českých dodavatelů, tudíž nebudeme tolik řešit problémy s dopravou a nebudeme tím tolik zatěžovat životní prostředí. Komponenty pro námi nabízenou elektrárnu bude možné dopravovat především po železnici nebo po silnicích. Jejich dopravitelnost již byla ověřená při stavbě prvních dvou bloků Temelína. Komponenty konkurenta jsou často po silnici nedopravitelné. Jejich převoz si proto vyžádá značné zásahy do dopravní a ekologické infrastruktury – stavbu přístavů pod a nad přehradami, drahé silniční obchvaty přehrad a podobně.

Dbáme také na nízký podíl kobaltu u materiálů v první smyčce. Tím zajišťujeme malý radiační dopad na provozní personál. Prokázali jsme to ostatně již v Dukovanech a Temelíně – obě elektrárny patří mezi světové lídry v oblasti personální ochrany před ozářením.

Rozhodnutí českého ministerstva ostře zkritizoval jeho hornorakouský protějšek Nikolaus Berlakovich. Ve svém prohlášení uvedl, že plánovaná stavba je obrovským krokem zpět. Jakým způsobem byste chtěl přesvědčit Rakušany o tom, že atomová energie je pro Českou republiku správná cesta? 

Kritiku ministra Berlakoviche jsem četl. Podle mého názoru je v současné době jaderná energetika jediným zdrojem „čisté“ elektrické energie, který je technologicky a ekonomicky konkurenceschopný. Německo a Rakousko se před lety rozhodlo být proti jádru a za tímto rozhodnutím si stojí. Je samozřejmě k diskuzi, zda to bylo správné rozhodnutí, nebo ne. Jsem hluboce přesvědčený, že svět se bez využití jaderné energie neobejde a je jen otázkou času, kdy o tom ekonomické problémy Německo přesvědčí. Německý ministr energetiky a životního prostředí Peter Altmaier veřejně přiznal, že plán na přeměnu energetického systému země a vyřazení jaderné energie by mohl stát až 1 bilion eur. Rakousko je velmi bohaté na vodní zdroje z alpských svahů, a proto si může dovolit odstoupit od jaderné energie, my takovou možnost nemáme.

Domníváte se, že protijaderné nálada panuje v celé Evropě?

V Bulharsku se více než 60 procent lidí vyjádřilo pro podporu jaderné energie – protijaderná nálada tedy není všude. Po Fukušimě panoval strach, ale teď k tomu není důvod. V době, kdy je nezbytné snižovat emise skleníkových plynů, pomůže jádro k zajištění energetické a ekologické stability v lokálním i globálním měřítku.

Podle ekologických sdružení posudek k Temelínu dostatečně neřeší otázky jaderného odpadu či havárie.

Náš projekt disponuje úplnou sadou nástrojů pro manipulaci s radioaktivním odpadem a jeho ukládáním, která je plně v souladu s požadavky a doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Nabízíme také zajištění odvozu vyhořelého jaderného paliva na přepracování do Ruské federace. Jsme otevřeni diskuzi pro řešení otázky jaderného odpadu a disponujeme řešeními.

Která řešení kupříkladu máte na mysli?

Nejprve je třeba poznamenat, že v současné době je jaderná energie jediným technicky a ekonomicky životaschopným bezemisním zdrojem energie. Dopad na životní prostředí prvních dvou bloků Temelína je podle všech regulovaných ukazatelů – klima, vzduch, voda, půda – minimální. Environmentální dopad této elektrárny je také v souladu se všemi evropskými standardy, což stvrzují kontroly prováděné českými úřady a nezávislými evropskými organizacemi. MIR.1200 je evoluční projekt založený na již osvědčených řešeních, takže jeho vliv na životní prostředí bude dokonce ještě nižší než u Temelína 1,2. V projektu jsou například plánované lepší systémy pro zacházení s vodou a vzduchem. Za účelem ochrany místního obyvatelstva proti hluku při výstavbě, stejně tak jako proti hluku chladicích věží při provozu, jsou projektovány protihlukové bariéry.

Čeští odborníci mají zkušenost s ruskou technologií, dokázali byste v případě vítězství tuto zkušenost využít a rozvinout? 

Samozřejmě. Pokud vyhrajeme, využijeme více než třicetileté zkušenosti českých odborníků s technologií VVER. Jak jsem již zmínil, české podniky si třetí a čtvrtý temelínský blok v podstatě postaví sami. 75 procent zakázky zůstane v České republice. Ruští partneři poskytnou pouze ta kusová zařízení, která si nedokážeme v České republice vyrobit sami. Jedná se například o lapač taveniny či hlavní cirkulační čerpadla. Zhruba pět procent dodávek bude pocházet z dalších evropských zemí. Mezi tyto dodavatele se řadí britský Rolls-Royce a francouzský Alstom.

Znalosti a zkušenosti českých společností chceme využít také u projektů Rosatomu v zahraničí. V současnosti stavíme devět jaderných bloků v Rusku a 19 v zahraničí. Proto usilovně hledáme spolehlivé dodavatele zařízení a služeb. Česká republika je v tomto ohledu jedním z nejpřirozenějších partnerů Rosatomu, což dokládá již stávající objem spolupráce. Jen v roce 2012 jsme od českých firem nakoupili výrobky za více než 2,5 miliardy korun. 

Budete nějak spolupracovat s českými technickými studenty?

Plzeňská Škodovka, která je lídrem konsorcia, dlouhodobě spolupracuje s technicky zaměřenými vysokými školami. Konsorcium na její zkušenosti plynně navazuje. Například začátkem letošního roku se nám podařilo zorganizovat pro české akademiky a studenty exkurzi do Novovoroněžské jaderné elektrárny a závodu na výrobu jaderného paliva společnosti TVEL v ruském Elektrostalu. Letos plánujeme několik odborných přednášek ruských expertů na českých univerzitách, opět budeme podporovat letní školu organizace CENEN, spolupracujeme s Českou nukleární společností na připravované odborné konferenci o VVER technologii. Kolegové z Gidropressu chystají na konec května konferenci o bezpečnostních aspektech jaderných elektráren využívajících technologii VVER, kam samozřejmě pozveme i české studenty a akademiky. 

Myslíte si, že případné vítězství Rosatomu může zvýšit závislost Česka na ruské ekonomice? Již odebíráme ruskou ropu, plyn i jaderné palivo. 

Jsem energetik a nevidím debaty o energetické závislosti jako dnes reálně existující problém. Rosatom se stal dodavatelem jaderného paliva pro Českou republiku na základě otevřeného výběrového řízení. Existuje v tomto ohledu nějaká závislost České republiky na Rusku? Byly někdy zaznamenané problémy s těmito dodávkami? Na tyto otázky se můžete zeptat v patnácti zemích, kam Rosatom dodává palivo pro celkem 76 jaderných reaktorů. V současném světě existuje diverzifikace zdrojů, systémy dodávek ropy a plynu ze západu i z východu jsou propojeny a vzájemně se zálohují. Ani Rosatom, ani nikdo jiný nebude moci ovlivňovat provoz Temelína, jakmile bude spuštěn.

Nový energetický zdroj, který v Temelíně dostavbou vznikne, naopak sníží závislost České republiky na dovozu ropy a plynu. Drtivou většinu komponentů pro výstavbu dodají čeští výrobci. Češi budou mít na starosti inženýring, výstavbu, spouštění, provoz a údržbu. Počítáme s českými podniky pro dodávky technologicky vyspělých a sofistikovaných celků. Za tímto účelem jsme již zahájili proces přenosu know-how, kde sdílíme výrobní procesy a postupy s našimi českými partnery.

Myslím, že dohady o energetické závislosti na Rusku jsou jen dalším pokusem používat stereotypy, které jsou obvykle zastaralé a bez konkrétní myšlenky. Svět, včetně Ruska, se za posledních dvacet let velmi změnil.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...