V Ostramu jde o peníze, pověst jste ztratili už dávno

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[KOMENTÁŘ] Jan Baltus komentuje výsledky státní zakázky na odstranění nahromaděných jedů v areálu bývalé chemičky Ostramo v Ostravě.

V roce 1968 jsem nastupoval do prvního zaměstnání a zahajovací úřední jednání, na než jsem byl poslán, byla stížnost na národní podnik Ostramo v Ostravě Fifejdách. Místní obyvatelé se dusili sirnatými výpary z primitivního provozu recyklace vyjetých motorových olejů. Základem technologie byla kyselina sírová a všechny odpadní produkty primitivního a  strašidelného zařízení byly vylévány do jámy bývalé cihelny. Výsledkem byl pohled z hororu, pro normálního člověka nepochopitelný, doprovozený strašlivým smradem. Urážka inženýrské chemie. Primitivismus.

Čtěte o víkendu: Greenwashing: „Barvit na zeleno“ se firmám vyplácí – i když při tom zalžou

Přeskočíme léta jednání úřadů, dokonce tehdejšího premiéra Ladislava Adamce, který nařizuje výstavbu nové recyklační linky motorových olejů v Pardubicích. Ani komunisté už neustáli tlak veřejnosti stěžující si na stav životního prostředí. Mezitím bylo nutné za státní peníze vybudovat kolem už mnohahektarového areálu systém vrtů, které přetlakovou vodou měly zabránit úniku sirnatého hnusu do podzemních vod.

Jsme o desetiletí dále, v době porevoluční a bývalí pracovníci Státní plánovací komise, nyní zaměstnaní na novém Ministerstvu životního prostředí, přesvědčují tehdejšího ministra Josefa Vavrouška, aby v rámci privatizace Ostramo prodal do soukromých rukou. „Je lepší, když odstranění kalů zaplatí podnikatel než stát.“ Soukromý majitel zvýšil kapacitu zařízení a o kaly se nestaral. Laguny přetékaly odpadem, stížnosti obyvatel a nyní už i úřadů nebraly konce.

Přišly povodně a část sirnatého odpadu odtekla do Polska a způsobila mezinárodní zápletku, ale hlavně dala majiteli firmy (nyní už s jiným názvem a sídlem na Kypru) možnost podat žalobu na stát. Neochránil prý dobrými protipovodňovými hrázemi Odry jeho podnikání. Kyperská firma s anonymním majitelem vymáhá na státu 4 mld korun. Město Ostrava a ministerstva financí i životního prostředí řeší novou fázi lagun. Peníze daňových poplatníků tečou už proudem. Laguny odpadu hnijí.

Jan Baltus: Odhaduje se, že v lagunách je na 200 000 m3 silně toxického odpadu, ale je ho mnohem více. Všichni uživatelé lagun prostě lhali.

Uběhlo další desetiletí a konečně se zdá, že nastává obrat k lepšímu. Vypsaná soutěž na odstranění nahromaděných jedů se rozbíhá, ale peníze státu mizí dál, nyní ve stavbě ponorné stěny a čištění tekutin, které vytékají z lagun držených pohromadě již 5metrovými valy nad úrovní terénu. Expertíza stíhá expertízu. Odhaduje se, že v lagunách je na 200 000 m3 silně toxického odpadu, ale je ho mnohem více. Všichni uživatelé lagun prostě lhali. Vítěz výběrového řízení představuje technologii, ale užije ji jen na papíře.

Ani na 100 stranách textu nelze vypsat peripetie státní zakázky na likvidaci této strašlivé ekologické zátěže, navíc situované ve městě, kde zřejmě už neplatí žádná lidská měřítka ochrany zdraví obyvatel.

Jan Baltus: Dnes už nikdo nespočítá, kolik stamiliónů z kapes nás všech už Ostramo spolykalo, přičemž se všichni tváříme, jak jsme vyzráli jeden na druhého.

Není smyslem tohoto článku uvádět jména desítek firem, které jsou do tohoto obchodu zapojeny, triky a podvody, kterých používají a vytahují peníze z kapes státu, jež zřejmě není schopen akci organizovat ani řídit. Její historii i současnost plnou špíny nejenom z olejových kalů, ale i lidských selhání neobsáhne ani jedna strana položek webu. Ta bude jistě navíc narůstat za dohledu zahraničí, neboť o lagunách Ostrama psal německý tisk už v 90. letech a Polsko se opět vzepřelo, tentokrát kvůli spalování kalů lagun ošetřených jen vápnem, jež byly administrativně změněny na „palivo“. Tak se stalo i v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku, kam se kaly s vápnem pod označením „nový palivový produkt“ vozily.

Dnes už nikdo nespočítá, kolik stamiliónů z kapes nás všech už Ostramo spolykalo, přičemž se všichni tváříme, jak jsme vyzráli jeden na druhého. Oficiálně se to dělo v zájmu ochrany podnikání, ve skutečnosti je to ubohý podvod trvající již 45 let. Ukázka, je se zadlužuje společnost, kde neplatí žádná pravidla.

Čtěte také další komentáře Jana Baltuse:

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...