Reportáž: Pražská bezpečnostní konference na téma „energie, voda, potraviny“

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Tento pátek proběhla na půdě Národní technické knihovny v Praze již osmá Pražská bezpečnostní konference. Konference byla tento rok pořádaná na téma Energie – voda – potraviny, klíčové komodity bezpečnosti a prosperity pro Evropu a ČR ve 21. století. Během celého dne vystoupilo mnoho zajímavých hostů prezentujících jejich vlastní názor k dané problematice. Pojďme se podívat na nejzajímavější postřehy celé konference.

Konference se zúčastnili i Tomáš Karásek, Jiří Mach, Kristina Larischová, Miloš Balabán, Phaedon Anastasiou a Libor Ježek (zleva)
Konference se zúčastnili i Tomáš Karásek, Jiří Mach, Kristina Larischová, Miloš Balabán, Phaedon Anastasiou a Libor Ježek (zleva).

Zkraje konference představili zástupci Střediska bezpečnostní politiky Centra sociálních a ekonomických strategií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (CESES FSV UK) tři možné budoucí scénáře, každý věnovaný vývoji jedné ze strategických komodit během následujících 15 let. Jako první prezentoval vývoj současné energetické koncepce EU vedoucí střediska bezpečnostní politiky Miloš Balabán. Hovořil o velmi komplikovaném a složitém vývoji Evropy a s ní energeticky propojeného Blízkého východu. Evropa se v tomto scénáři držela současné strategie preferování obnovitelných zdrojů energie, což vedlo mimo jiné k blackoutu v roce 2014 na území Německa a dále obrovské finanční náročnosti pro celou Evropu.

Pavel Cyrani: „Všechny velké energetické společnosti se snaží z Německa zmizet.“

Libor Stejskal, výzkumný pracovník Střediska bezpečnostní politiky, představil budoucí přístup k vodním zdrojům během následujících 15 let. Dle tohoto scénáře bude vody v budoucnu čím dál větší nedostatek, což výrazně ovlivní všechna – i průmyslová – odvětví. Déšť, a tudíž i dostupné vodní zdroje se budou přesouvat do vyšších zeměpisných šířek, kam budou postupně migrovat díky nedostatku vody v jižních zemích i obyvatelé. Česká republika bude v rámci zásob vody v dobré kondici, jen bude pršet vždy kratší dobu a hustěji.

ČEZ: Zásoby uhlí
ČEZ: Zásoby uhlí

O budoucnosti potravin pro změnu promluvil výzkumný pracovník Střediska bezpečnostní politiky Jan Ludvík. Hlavním tématem této oblasti byla neustále se snižující kvalita potravin zapříčiněná rostoucími cenami vstupů. Mezi obyvateli sílil nacionalismus a omezoval se mezinárodní obchod s potravinami. Nedostatek potravin v Africe vzala do rukou dokonce i americká armáda.

Tyto tři scénáře vznesly základní otázky vývoje Evropské unie, na něž se další prezentující snažili během svého výstupu odpovědět a diskutovat s ostatními prezentujícími či posluchači. Nejsilněji se diskuze rozpoutala u otázek podpory obnovitelných zdrojů energie. Většina prezentujících a posluchačů se shodla na špatném přístupu Evropské unie k budoucím zdrojům energie, přítomni však byli i zástupci, kteří zelenou energii podporují.

Ivo Hlaváč: Přál bych si, aby v roce 2029 patřily moravské vinice moravským vinařům, francouzské vinice francouzským vinařům, a ne Číně, abychom si mohli připít sklenkou dobrého vína k právě dokončené dostavbě Temelína“.

Nejsilněji podpořil využití obnovitelných zdrojů profesor Svobodné univerzity v Berlíně Lutz Mez. Svůj postoj hájil tvrzením, že využijeme-li všechny dostupné zdroje fosilních paliv, přesáhneme v roce 2050 stonásobně limity CO2. Dále hájil německý přístup k energiím s tím, že má německá infrastruktura dostatek kapacit a času pro ochranu před možným blackoutem.

Pavel Kavina: „V Číně je každý týden otevírána nová uhelná elektrárna.“

Do opozice se postavila mimo jiné nezávislá poradkyně francouzské komise pro atomovou energii Catherine Cesarsky, komentující rostoucí podíl jaderné energie ve světě a její potřebu pro zachování únosných cen energie.

V opozici stál i místopředseda Učené společnosti ČR Václav Pačes, který zmínil neblahý dopad biopaliv první generace na půdu a cenu potravin. „Pěstování plodin pro energetiku je podle mě velkou chybou,“ zmínil Václav Pačes.

Pavel Cyrani, ředitel divize strategie ČEZ, a.s., porovnal přístup Evropské komise, která se neustále snaží prosazovat plošná řešení s lepším přístupem USA, které nechávají veškerá důležitá rozhodnutí v rukách jejich členských států. „Výroba energie ze solárních panelů první třídy je 10x náročnější na produkci CO2 než výroba energie z jádra,“ porovnal během svého proslovu Pavel Cyrani.

S držením rozhodnutí energetické koncepce v rukách jednotlivých států souhlasila i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dle jejích slov není žádný zdroj ten nejlepší a každý stát má právo vybrat si ten nejvhodnější. „Státní energetická koncepce ČR, vedená od roku 2004 a v současné době aktualizovaná, je velmi dobrá, snaží se vytvořit co největší přínos s co nejmenšími náklady,“ zmínila Dana Drábová.

Během konference vystoupila i spousta dalších přednášejících se zajímavými příspěvky. A i když měl každý člen konference jiný názor na danou problematiku, všichni se shodli na jediném – na potřebě neustále snižovat energetickou náročnost.

ČEZ: Strategie rozvoje výrobní základny
ČEZ: Strategie rozvoje výrobní základny
Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...