Elektromobily: V Česku bude do roku 2020 jezdit 200 000 elektromobilů

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[ROZHOVOR] Do práce ideální, na cestu k moři zatím stěží. Elektromobily mají ještě značný vývoj před sebou. Počet dobíjecích stanic však roste, stejně tak jako počet prodaných vozů. Jak je na tom Česko v porovnání se zahraničím? Které automobilky slaví na poli elektromobility úspěch? Jaká je budoucnost elektrických pohonů? Na otázky odpovídali Tomáš Knespl a Jaromír Marušinec, odborníci na elektromobily.

Koho jsme zpovídali

Tomáš Knespl studoval Univerzitu Karlovu a školu dokončoval ve skotském Edinburghu. Po roce trainee programu firmy ČEZ začal ve společnosti pracovat. Momentálně je zaměstnaný jako manažer rozvoje projektu Elektromobilita.

 

Jaromír Marušinec pracuje jako ředitel Centra výpočetních a informačních služeb Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Na VUT v Brně získal inženýrský a doktorský titul v oboru informačních technologií a MBA. Je zakladatelem Asociace elektromobilového průmyslu.

[Průmysl.cz] Kolik je v Česku dobíjecích stanic?

[Jaromír Marušinec] Dnes 203 veřejných, z toho zhruba polovina je dostupná nonstop. Nabíjet je však možné všude, kde je elektřina.

[Tomáš Knespl] ČEZ provozuje více než třicet dobíjecích stanic pro elektromobily. Několik kusů provozují další energetiky a jiné společnosti. Většina ze stanic je dnes v Praze, ale instalujeme už i v dalších velkých městech. ČEZ například v minulých týdnech otevřel stanice v Ostravě, Hradci Králové nebo v Plzni. Expanze do dalších měst bude pokračovat.

Jaká je průměrná cena elektromobilu v Česku?

[Jaromír Marušinec] V současnosti se prodávají v autosalonech pouze nové elektromobily Peugeot iOn (Citroen C-Zero nebo Mitsubishi MIEV) za zhruba 400 tisíc korun bez DPH. V zahraničí může zájemce koupit i Nissan Leaf s cenou kolem 650 tisíc bez DPH. Ojeté elektromobily z první generace Peugeot 106e a Citroen Saxo Electric se prodávají za cenu od 100 do 200 tisíc korun.

Čtěte také:

Které automobilky se v Česku a ve světě věnují problematice elektromobilů?

[Jaromír Marušinec] V Česku Peugeot, Citroen, Škoda auto, Renault, Nissan, Smart a nově se přidává BMW. Elektrobusům se věnuje také SOR, Škoda Electric, SKD Trade a EVC Group. Elektrické dodávky a nákladní vozy u nás prodává Mercedes, AVIA, Iveco a český technologický lídr EVC Group. Ve světě je lídrem rozvoje a prodaných kusů Nissan a Mitsubishi společně s PSA (Peugeot a Citroen). Technologickým lídrem je americká Tesla Motors s novými modely S a X s dojezdy kolem 600 kilometrů.

[Tomáš Knespl] Prakticky každá velká automobilka má v současnosti svůj vlastní program elektrických vozidel. Buď jako čistě elektrické vozidlo, nebo jako takzvaný plug-in hybrid. Plug-in hybrid vozidlo kombinuje pohon na elektřinu a klasický motor. Na rozdíl od běžného hybridu se však baterie u plug-in hybridů dobíjí z elektrické zásuvky.

Která z nich dosáhla největšího úspěchu?

[Jaromír Marušinec] Z českých firem vede v prodejích EVC Group. Ze zahraničních firem v Česku prodal v posledních letech nejvíc elektromobilů Peugeot – více než 100 kusů, Citroen – více než 60 kusů a Smart 23 kusů. Počty prodaných aut se každé dva roky zdvojnásobí. Očekáváme tedy, že se statistiky nejprodávanějších značek budou rychle měnit.

[Tomáš Knespl] Různé automobilky volí různé přístupy a elektromobily obecně ještě nějaký ten vývoj čeká. Tudíž nelze zatím určit jednoho vítěze. Nicméně, pokud bereme v úvahu počet celosvětově prodaných kusů elektromobilů, jsou na čelních místech japonské automobilky Nissan v alianci s Renault a Mitsubishi (ve spolupráci s koncernem PSA) a také americké automobilky GM (konkrétně značka Chevrolet či Opel) a Tesla Motors. V součtu tyto automobilky prodaly několik desítek tisíc vozidel s elektrickým pohonem.

Další významné automobilky uvedou své modely elektromobilů na trh v letech 2013 až 2014, takže prodej i obecné povědomí o elektromobilech velmi pravděpodobně poroste.

Za jak dlouhou dobu předpokládáte, že se elektromobily v českých městech běžně rozšíří?

[Jaromír Marušinec] V malých počtech jsou běžné už dnes. Každý měsíc potkám i v malých městech nové lidi v nových elektromobilech. Tisícovky jich budou jezdit v roce 2017.

[Tomáš Knespl] Je otázka, co si představíme pod pojmem běžné rozšíření. Naše analýzy ukazují, že by v roce 2020 mohly elektromobily tvořit mezi třemi až pěti procenty celkového vozového parku v Česku – kumulovaně tedy kolem 200 tisíc vozů.

Některé analýzy poradenských společností ukazují i o něco optimističtější scénáře. Očekáváme, že se nejdříve elektromobily rozšíří ve specifických oblastech, jako je například rozvoz zboží nebo zásilek ve větších městech. V takových případech mají vozidla většinou stanovený okruh, který musí každý den obsloužit. Zde můžeme jasně předpovědět, jestli elektromobil technicky pokryje potřeby. Pokud pokryje, následnou výhodou jsou výrazně nižší náklady na provoz vozidla a servis.

Je Česká republika v porovnání se světem pozadu?

[Jaromír Marušinec] V počtu elektromobilů na obyvatele se to zatím nedá v těchto počtech rozumně sledovat. Každý firemní nákup desítky kusů s pořadím zemí zamává. Z hlediska výrobců elektromobilů na tom nejsme špatně, patříme mezi největší výrobce elektrobusů, nabíjecí infrastruktura rychle roste, ale Japonsko, Francie i Estonsko jsou mnohem dál.

Z hlediska podpory jsme však pozadu. V jiných zemích pro krátkodobé nastartování elektromobility používají prostředky z prodeje emisních povolenek. Česká politika je konzervativní. Podpora na úrovni měst, parkování, bezemisní zóny – to všechno se v Česku opožďuje.

[Tomáš Knespl] V určitých oblastech ano. Například v některých zemích Evropské unie, Japonsku či v USA jsou běžné různé finanční i nefinanční motivace, když si elektromobil pořídíte a provozujete jej – od přímé dotace při koupi přes daňová zvýhodnění až po zrychlené odepisování. Z nefinanční podpory lze uvést například parkování zdarma nebo povolení jezdit v rychlých pruzích, kupříkladu pro autobusy.

Svou roli také hraje to, že automobilky běžně uvádějí své nové modely jako první na velké trhy. Menší trhy, jako je ten český, nechávají až v druhé či třetí vlně. Proto například Nissan prodává svůj elektromobil Leaf v USA již od roku 2010, ale do Česka jej firma uvede až v polovině roku 2013.

Dojezd na jedno nabití současných elektromobilů stačí na cestu do práce a zpět. Myslíte si, že v budoucnu elektromobily poslouží i na delší vzdálenosti?

[Jaromír Marušinec] Dojezd dnešních relativně levných elektromobilů je 130 kilometrů. Vůz jde rychlou nabíječkou nabít za 15 až 30 minut na dalších 100 kilometrů. Nově připravované typy EVC mají dojezd 230 kilometrů, Tesla S 600 kilometrů – a to už je více než do práce a zpět. Za 3 až 5 let budou dostupné levné baterie lithium-síra s třikrát větší kapacitou. Takže omezení dojezdu nebude technický problém, ale spíše problém ceny. Dnešní ceny baterií jsou na zajímavé hranici 1 koruna za metr dojezdu malého elektromobilu. Praktický dojezd elektromobilu v porovnání se spalovacím vozidlem je o něco lepší tím, že každé ráno máte plnou a palivo „teče“ z každé zásuvky. Na časté cesty delší než 600 kilometrů nejsou dnešní elektromobily vhodné. Jakmile však bude elektromobil moct jet v kuse tři hodiny a bude se moct – při odpočinku řidiče – nabít, nebude rozdíl v užívání. Jen cena za kilometr bude nižší.

[Tomáš Knespl] To opět záleží, jak daleko do práce jezdíte. Pokud to máte do práce 10 kilometrů, stačí auto nabíjet jen jednou či dvakrát týdně. Běžně dnes mají elektromobily dojezdy 100 a více kilometrů na jedno dobití. V roce 2013 uvedou automobilky do Česka modely, které ujedou běžně 150 až 200 kilometrů. Ale jsou již i vozy, které umožní dojezd kolem 500 kilometrů.

Předpokládám, že s rozvojem nových technologií baterií budou dojezdy čím díl tím delší. Zároveň by měla klesat cena baterií na jednotku energetické kapacity. Lze také očekávat, že poklesne hmotnost baterie na jednotku kapacity. Tyto faktory umožní automobilkám buď prodlužovat dojezdy elektromobilů, nebo snižovat jejich cenu – případně kombinaci obojího.

Jak vidíte optimistickou optikou budoucnost elektromobilů v Česku a ve světě?

[Jaromír Marušinec] Vydávám předpovědi a extrapolace rozvoje elektromobility už čtyři roky a skutečnost vždy předčila moje očekávání. Předpokládám, že počet nabíjecích míst bude růst lineárně z dnešních 200 o 50 míst každý rok. Ale budou to hlavně ty profesionálně stavěné, s možností rychlého nabíjení střídavým nebo stejnosměrným proudem. Počet prodaných elektromobilů poroste z dnešních 300 kusů ze začátku stále rychleji – zhruba na dvojnásobek každé 2 roky, podle Moorova zákona technologického pokroku.

[Tomáš Knespl] Očekáváme, že ve střednědobém horizontu poroste počet elektromobilů v ulicích spíše pozvolna a uplatní se především ve specifických oblastech. Jak jsem již uvedl, očekáváme, že okolo roku 2020 budou tvořit zhruba pět procent vozového parku v Česku – to jest, nepředpokládáme, že by elektromobily masově obsazovaly trh, avšak věříme, že si své místo postupně najdou a budou jednou z alternativ k fosilním palivům.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...