Efektivní řízení? Ani ERP není samospasitelné!

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

ERP systémy můžeme dnes považovat za informační páteř moderního podniku. Aby ale fungovaly jako skutečná opora a efektivně pomáhaly při řízení firmy, doporučujeme přizvat posilu v podobě nástroje pro pokročilé plánování výroby (APS). Jaké výhody přináší využívání tandemu ERP a APS při každodenním řízení podniku?

Najít výrobní společnosti, které se obejdou bez podpory informačního systému, je jako hledat jehlu v kupce sena. Mezi nejčastěji využívané patří softwary pro finance a účetnictví, ERP systémy dneška jsou ale dostatečně variabilní na to, aby dokázaly zabezpečit celou škálu činností od personalistiky až po zajištění dokumentace. A právě zde narážíme na kámen úrazu. Setkáváme se s firmami, které sice využívají nejrůznější IT technologie, čtečky nebo EDI kanály, výrobu ale stále chystají pomocí tužky a papíru, v lepším případě zapínají Excel. Jejich systémy totiž plánovat neumí. Přitom právě v této oblasti dochází k obrovským ztrátám na všech frontách. Problémy se po čase projeví jak v rovině finanční, časové, tak i v kredibilitě.

QI: Řízení výroby. Zdroj: DC Concept
QI: Řízení výroby. Zdroj: DC Concept

Mnoha potížím lze předejít doplněním ERP systému nástrojem pro pokročilé plánování výroby, který umožňuje nastavit procesy správným směrem a zpřehlednit výrobu. APS však není pouze software, můžeme ho vnímat jako platformu pro revizi a nastavení procesů v rámci firmy. Jaké konkrétně dokáže APS podpořit již využívané IT technologie a přispět k efektivnímu řízení společnosti?

Plánuje a zároveň optimalizuje. Informační systémy se hodí především pro zajištění chodu organizace a evidenci procesů i prostředků. Shromažďují data o celém podniku, která pak vyhodnocují z komplexního hlediska. Problémem ale je, že tyto analýzy lze provádět pouze zpětně, na základě informací již zanesených v systému. APS vidí dál, jedná se o nadstavbu, která vytváří skutečně aktuální plán a předkládá možnou reakci i na právě vzniklé okolnosti. Simulační algoritmy spočítají nejlepší možný průběh výroby při přijetí zakázky nad rámec nebo při dalších nepředvídatelných situacích. S APS si tak můžete kdykoliv odpovědět na otázky: Co se stane, když navýším kapacity? Jak vše zvládnu, pokud vyhraji soutěž a získám zakázku? Co když se pokazí toto zařízení?

Zajistí rovnováhu ve výrobě. S ERP sice máte přehled o množství skladovaného materiálu, nezajistí ale alternativní plán například ve chvíli, kdy se opozdí dodavatel. Naopak APS dokáže vypočítat nejvýhodnější scénář a zamezit ztrátám. Díky detailní simulaci budoucího vývoje je dopředu známé reálné vytížení každého pracoviště, termíny objednávek jsou pak nastaveny tak, aby kvůli čekání na materiál neklesala kapacitní vytíženost, zároveň je předcházeno i vytváření nadměrných zásob bez přímé vazby na konkrétní výrobní objednávku.

Předkládá splnitelné zákaznické termíny. V APS lze zadat simulaci vývoje každé zakázky, a to i v závislosti na původním plánu. Proto je možné zákazníkům vždy a takřka za každých podmínek garantovat správný a reálně uskutečnitelný termín dodávky. Proces závislý na běžném ERP systému tuto schopnost nemá. APS také průběžně upozorňuje na hrozící zpoždění.

Z výše uvedeného vyplývá, že APS bychom neměli vnímat jako náhradu ERP systému, ale jako funkční doplněk, ideálně přímo integrovaný v kmenovém softwaru. Snaha nedělit informace mezi více nástrojů je na místě. Data, která nejsou provázaná, mohou firmě ublížit, naopak plánování v souvislostech přináší užitek – denní praxe pak může vypadat následovně: ERP vybavené výrobními moduly provede například tvorbu a údržbu kusovníků i kalkulaci nákladů a cen. APS nad touto základnou zajistí prediktivní plánování výroby, detailní analýzy aktuálních front práce a informace o nejlepší možné cestě k cíli, tedy ke spokojeným zákazníkům.

Martin Bubeníček, obchodní ředitel DC Concept, vyvíjející informační systém QI

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...