DB Schenker naložil turbogenerátor do největšího letadla světa

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Vyroben byl v Plzni, do provozu bude uveden nedaleko západoaustralského Perthu. Elektrický generátor o váze přesahující sto tun. K tomu, aby se během šesti dnů dostal k zákazníkovi, využil DB Schenker služeb největšího nákladního letounu na světě. Unikátní transport si vyžádal maximální součinnost a spolupráci několika oddělení přepravní společnosti jak na evropské, tak australské půdě.

V úterý dopoledne se v areálu plzeňského výrobce turbogenerátorů Brush Sem nakládal na speciální podvalník elektrický generátor vážící 117 tun. Kromě váhy jsou úctyhodné i další rozměry.  Dlouhý je 8,8 metru, široký přes 3,5 metru a na výšku měří téměř 3,2 metry. Podobný typ strojního zařízení se do vzdálené cílové destinace přepravuje obvykle námořní lodí.

Nakládka generátoru. Foto: DB DB Schenker
Nakládka generátoru. Foto: DB DB Schenker

Z důvodu času však DB Schenker v tomto případě sáhl po nestandardním řešení. Přestože je manipulace s tak těžkým strojem velmi obtížná, rozhodl se výrobce generátoru společně s přepravní společností pro leteckou přepravu. Od začátku pak bylo jasné, že tento přesun umožní jedině nákladní Antonov An-225, známý pod komerčním názvem Mrija.

Největší nákladní letadlo světa

Mrija je nejdelším a zároveň nejtěžším letounem, jaký kdy byl zkonstruován. Je poháněn šesti dvouproudovými motory a má také největší rozpětí křídel ze všech letounů v aktivní službě. Byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu a části nosné rakety. Poté, co byl vývoj raketoplánu Buran zrušen, byl letoun odstaven. Po několika letech byl po modernizaci nasazen do obchodního provozu v rámci flotily Antonov Airlines (ADB). Unikátní rovněž je, že byl vyroben pouze jediný typ tohoto stroje, druhý nebyl nikdy dokončen. V Česku se tento obří letoun ukázal zatím jen několikrát. Prvně se tak stalo při jeho cestě do Paříže na tamní aerosalón v roce 1989, poté na letišti Václava Havla, tentokrát již obchodně, sedl v letech 2003 a 2004, kdy z Prahy do Taškentu vezl svůj vůbec nejtěžší náklad – zařízení pro budovaný ropovod o hmotnosti 247 tun. Mrija v Praze přistála také v roce 2006. Poměrně nedávno obrovský Antonov přistával i na letišti v Ostravě – Mošnově, kde na svoji palubu naložil vojenský materiál určený pro Afriku.

Antonov Mrija ve službách DB Schenker. Foto: DB Schenker
Antonov Mrija ve službách DB Schenker. Foto: DB Schenker

Největší letadlo světa je na letištní ploše k nepřehlédnutí. Kromě své délky, která činí 84 m, rozpětí křídel 88,4 m a maximální vzletové hmotnosti, která může dosáhnout až neuvěřitelných 640 tun, je na An-225 pozoruhodný i způsob nakládání přepravovaného materiálu. To totiž probíhá na rozdíl od většiny podobných letadel v přední části letounu, kdy se odklopí přední část těsně pod pilotní kabinou.

O letadle Antonov An- 225:

Posádka: 6

Délka: 84 m

Rozpětí: 88, 4 m

Výška: 18, 1 m

Objem: 905 m3

Hmotnost (bez nákladu): 285 tun

Max. vzletová hmotnost: 640 tun

Nákladový prostor: objem 1300 m3, délka 43,35 m, šířka 6,4 m, hloubka 4,4 m

Výkon: 6 x ZMKB Progress D-18 turbomotory, 229,5 kNeach

Dolet s 200 t nákladu: 4000 km

Mimořádná přeprava

Zvolený typ přepravy postavil DB Schenker před další výzvu, které bylo nutné se postavit. Když se zásilka takové váhy a objemu posílá po moři, nachází se obvykle v celodřevěném obalu s konstrukčními prvky, které definují a umožňují manipulaci. V případě letadla to je ale jiné. „Ochranný dřevěný obal nepadá v úvahu, veliký generátor bude přikryt speciální plachtou, a aby ho bylo možné v útrobách letounu bezpečně uchytit, bylo nutné po dohodě s leteckou společností, která je odpovědná za řádné upevnění nákladu, na generátor navařit až šestatřicet fixačních bodů,“ popisuje manažer nadrozměrných přeprav Pavel Trnka z DB Schenker.

Foto: DB Schenker
Foto: DB Schenker

Přesun na pražské letiště Václava Havla v Praze proběhl v nočních hodinách za sníženého dopravního provozu prostřednictvím speciálního několikanápravového tahače. Transportu asistovala jak vozidla přepravce, tak i policejní doprovod, který na obtížných úsecích odkláněl či zastavoval dopravu.

„V porovnání s celkovou trasou šlo sice jen o zlomek cesty, přesto bylo nutné i přesun po pozemních komunikacích pečlivě naplánovat. S tím máme naštěstí mnoho zkušeností. Daleko větší plánování a přípravu si vyžádalo samotné nakládání stroje do letounu,“ říká Pavel Trnka z DB Schenker.

Po bezproblémové cestě dorazil náklad v brzkých středečních hodinách na letiště v Ruzyni. Samotné nakládce pak asistovaly dva jeřáby, díky nimž manipulace s více než stotunovým turbogenerátorem proběhla hladce. S pomocí speciální čtyřicet metrů dlouhé rampy se pak náklad posunul dovnitř letadla. Naložení doprovodných beden s příslušenstvím generátoru již bylo běžnou rutinou.

Další etapa mimořádné přepravy

Odlet Mriji s neobvyklým nákladem se plánuje na čtvrteční ranní hodiny. Na cestě směr Perth bude muset An-225 třikrát doplňovat palivo, protože naložené uletí maximálně 4000 kilometrů. Plánovány jsou tak mezipřistání v Turkmenistánu, dále v Indii a naposledy v Indonésii. Po přistání v Perthu bude generátor zbytek cesty do rafinérie v západní Austrálii absolvovat po silnici

„Jsem velmi rád, že jsme si měli možnost prověřit naše procesy a otestovat logistické řešení v rámci tohoto ojedinělého mezinárodního projektu ve spolupráci s Antonovem. Podobné nadrozměrné a globální zakázky jsou pro nás vždy výzvou a zároveň zpestřením,“ konstatuje Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.

Nakládka generátoru. Foto: DB Schenker
Nakládka generátoru. Foto: DB Schenker

DB Schenker je jedním z předních světových poskytovatelů integrovaných logistických řešení a globálních spedičních služeb. Realizuje mezinárodní toky zboží formou silniční, železniční, letecké a námořní přepravy. Je specialistou na řízení dodavatelských řetězců, tzv. Supply Chain Management – poskytování komplexních logistických řešení, která organizují celý dodavatelský řetězec od přeprav, skladování a distribuce až po řízení toku informací. Kromě inovačních řešení nabízí komfort komplexních služeb, individuální přístup, vysokou profesionalitu a oporu spolehlivého partnera. Disponuje veškerými možnostmi celosvětového know-how a technického, technologického i kapitálového zázemí.

Celosvětová síť DB Schenker zahrnuje 140 zemí, kde zaměstnává téměř 99 tisíc spolupracovníků. Na každém kontinentu jsou pobočky DB Schenker klíčem k těsné blízkosti k zákazníkům, uspokojují nejvyšší technické požadavky a umožňují organizovat přepravu zboží po celém světě. DB Schenker je součástí německého koncernu Deutsche Bahn a zahrnuje divizi logistiky DB Schenker Logistics a divizi železniční nákladní dopravy DB Schenker Rail.

V České republice má DB Schenker prostřednictvím Schenker spol. s r. o. silné zastoupení – 1000 kvalifikovaných spolupracovníků na 19 pracovištích po celé České republice. Díky tomu dokáže být svým zákazníkům a obchodním partnerům co nejblíže a pružně reagovat na jejich požadavky. Při poskytování služeb společnost dbá na ochranu životního prostředí a zdrojů. Rovněž přebírá aktivní roli při utváření sociálního a ekonomického prostředí a snaží se přinášet užitek nad rámec společnosti.

Brush Sem s.r.o. se sídlem v Plzni v České republice patří ke klíčovým světovým výrobcům turbogenerátorů. Navazuje na tradici výroby generátorů pod značkou Škoda, jež započala v roce 1924.

Společnost Brush Sem s.r.o. je součástí skupiny Brush již 15 let. Během této doby se objemy prodejů více než ztrojnásobily a její produktové portfolio se výrazně zmodernizovalo a rozšířilo. Brush Sem zaměstnává více než 800 lidí. Skupina Brush je největší nezávislý výrobce turbogenerátorů na světě, spojující zdroje čtyř výrobců generátorů pro aplikace s pohony plynovými a parními turbínami. S výrobními závody v České republice, ve Velké Británii a v Nizozemsku je Brush značkou s výrazně globálním dosahem.

Celkově bylo v Plzni vyrobeno více než 1600 turbogenerátorů a 250 hydrogenerátorů pod značkou Škoda. Pod značkou Brush je to dosud více než 850 strojů vyrábějících elektrickou energii po celém světě.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...