Co předcházelo dostavbě Temelína: chronologický přehled událostí

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Každým dnem ČEZ uzavře předběžné hodnocení nabídek uchazečů o dostavbu Temelína. Definitivního vítěze tendru by energetická společnost chtěla znát do září a do konce roku by chtěl ČEZ uzavřít smlouvu s vítěznou společností. Zakázku za odhadovaných 200 až 300 miliard korun by společnost ráda dokončila nejpozději v roce 2025. Co událostem přecházelo?

Vše začíná

10. února 2004 – Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok Temelína a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Rok 2007: Inženýři započali se stavbou Novovoroněžské jaderné elektrárny 2, jež bude obsahovat reaktor VVER-1200 nabízený česko-ruským Konsorciem MIR.1200 pro dostavbu Temelína.

Posunutí dostavby o pět let

3. srpna 2009 – ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků.

9. února 2011 – Vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína: investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

18. února 2011 – ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let – na rok 2025. Mezi důvody odkladu bylo mimo jiné snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize. Ohledně roku dokončení je skeptických mnoho odborníků. „Jediné dvě elektrárny aktuálně stavěné v EU se výrazně prodražují a jejich stavba se značně prodlužuje. Dokončení finského Olkiluoto 3 bylo v těchto dnech znovu odloženo. Tentokrát z roku 2014 na rok 2016, a to měl být tento reaktor podle původních plánů spuštěn v roce 2009,“ řekl jeden z akcionářů ČEZu a analytik banky J&T Michal Šnobr.

Podpora Václava Klause

2. července 2012 – Nabídky na dostavbu Temelína podali tři zájemci: americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

20. července – Prezident Václav Klaus jasně podpořil dostavbu Temelína. Věřil, že stát dokáže ohlídat, aby stavba byla hotova včas a zbytečně se neprodražovala.

Areva z kola ven

5. října 2012 – ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru, a byla z něj proto vyřazena. Přesné důvody ČEZ nezveřejnil. Později se v tisku objevila informace, že nabídka Francouzů negarantovala fixní cenu. Vyřazení francouzské Arevy znamená odklon od evropského přístupu k jaderné energii. Spojenectví s Francií mohlo být zárukou, že se podaří čelit tlakům: stavbu tradičně kritizují Rakušané, dostavba zjevně narazí i na nesouhlas lidí v Německu.

19. října 2012 – Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.

20. listopadu 2012 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.

Hillary Clintová lobbuje za Westinghouse

3. prosince 2012 – Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová v Praze podpořila Westinghouse. „Nestydíme se za to, že lobbujeme za Westinghouse. Nabízí nejlepší projekt z hlediska bezpečnosti a nabídne pracovní příležitosti pro Čechy i Američany,” prohlásila americká ministryně zahraničí. Clintonová také naznačila, že pro Česko by bylo vhodné spolupracovat s americkou firmou proto, že by diverzifikovalo své zdroje. Poukazovala tak na fakt, že Česko je v současné době z velké části závislé v oblasti plynu a ropy na Rusku, jehož dodávky surovin mají výpadky.

Začátek ledna 2012 – Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg potvrdil, že Česko trvá na dostavbě Temelína.

Horní Rakousy proti

18. ledna 2013 – Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků. Rozhodnutí ostře zkritizoval rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich. Ve svém prohlášení uvedl, že plánovaná stavba je obrovským krokem zpět. Proti byl také hornorakouský hejtman Josef Pühringer, který je v kontaktu se spolkovým ministrem životního prostředí. „Využijeme všechny prostředky k tomu, abychom ukončili nebezpečný energetický středověk u našich hranic,“ prohlásil hejtman spolkové země, která sousedí s Jihočeským krajem. Za odborné a politické selhání považovala postup ministerstva životního prostředí i Strana zelených.

24. ledna 2013 – Areva znovu požádala antimonopolní úřad o pozastavení tendru, úřad této druhé žádosti ale nevyhověl.

25. února 2013 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal prvostupňové rozhodnutí, podle něhož ČEZ vyřazením Arevy z tendru neporušil zákon o veřejných zakázkách. Jakýkoli jiný verdikt antimonopolního úřadu by byl obrovským překvapením. Jak podotkl Jan Žižka ze serveru Česká pozice, verdikt ÚOHS žádné uklidnění nepřinese, temelínský tendr jako takový je nadále ohrožen – i kvůli očekávaným sporům s Arevou u českých soudů a na evropské půdě. Jedno je ovšem jisté: Už definitivně nejde o spor Areva versus ČEZ, ale Areva versus Česká republika.

Čtěte také k tématu:

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...