Český greenwashing: V právní úpravě vládne anarchie

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

V USA, Kanadě, Velké Británii či Austrálii jsou údaje ohledně greenwashingu pravidelně sledovány. A ve Velké Británii se pravidelně evidují stížnosti na greenwashing v reklamě. V Česku je v tomto směru mrtvo. Věrohodností vlastních environmentálních tvrzení se zabývá Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), právní úprava však chybí.

V Česku mrtvo

V zahraničí je situace oproti té české odlišná. Například britská společnost Advertising Standards Authority eviduje stížnosti na greenwashing v reklamě. „Z četnosti takových případů – a podrobných zdůvodnění přijatých rozhodnutích – je možné do značné míry usuzovat na míru využívání zeleného marketingu a výskyt greenwashingu na tamějším trhu,“ říká Pavel Hrubý z agentury CENIA. V Česku je podle něj mrtvo a o výskytu greenwashingu na tuzemském trhu se lze jen těžko dozvědět. Především kvůli tomu, že na podobnou činnost chybí lidé a peníze. Česká Rada pro reklamu neeviduje skoro žádné stížnost na nekalost reklamy z hlediska greenwashingu.

Čtěte také:

VET – vlastní environmentální tvrzení

Jedním z mála způsobů, jak v Česku sledovat problematiku klamavé environmentální reklamy, je ověřování věrohodnosti vlastních environmentálních tvrzení (VET). „VET je prohlášení, značka nebo obrazec, který poukazuje na environmentální aspekt u produktu, součástky či obalu,“ uvádí Hrubý ve své rešerši. Zjednodušeně by se dalo říci, že vlastní environmentální tvrzení je reklamou, která se týká environmentálních vlastností výrobků nebo služeb. Jeho účelem je upoutat pozornost cílových skupin tím, že budou zdůrazněny kladné stránky působení výrobku nebo služby na životní prostředí.

Nejjednodušším a nejstručnějším příkladem VET je Möbiova smyčka. Tento symbol naznačuje recyklovatelnost výrobku nebo jeho obalu.

Vybrané VET s odůvodněním, proč je lze nebo nelze považovat za příklad greenwashingu

Příkladem budiž reklama na auto postavená na nižších emisích oxidu uhličitého (viz obrázek níže). Použití označení eco, výrazu čisté svědomí a zelené barvy však může evokovat, že automobil je díky nižším emisím celkově ekologický. Když čisté svědomí, tak úplně. Není o tom však podáván žádný důkaz. Reklama tak vyzdvihuje jednu relativní přednost, ale zamlčuje další aspekty, které už tolik ekologické být nemusejí. V této podobě by tedy reklama nemohla být registrována v databázi CENIA jako oficiální VET.

Na první pohled neutrální slogan v reklamě na auto s hybridním pohonem (viz obrázek níže)  je také vlastním environmentálním tvrzením. Vůz se chlubí emisemi oxidu uhličitého, které by v jeho výkonnostní třídě měly patřit mezi nejnižší. Výraz čisté svědomí však může opět evokovat, že automobil je díky nižším emisím celkově ekologický. Chybí však důkaz. Reklama tak vyzdvihuje jednu relativní přednost, ale zamlčuje další aspekty, které už tolik ekologické být nemusí.

Informace poskytla Cenia.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...