Biometan – ekologická i ekonomická náhrada zemního plynu

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Bioplynové stanice jsou moderní a ekologická zařízení, která se běžně provozují v Česku i ve světě. Zpracovávají širokou škálu materiálů nebo odpadů organického původu prostřednictvím procesu takzvané anaerobní digesce – bez přístupu vzduchu v uzavřených reaktorech. Výsledkem je bioplyn, který Češi využívají zatím jen k výrobě elektřiny a tepla. Moderním trendem využití bioplynu je však jeho úprava na biometan a následné vtláčení do distribuční sítě zemního plynu.

Bioplynová stanice v Třeboni
Bioplynová stanice v Třeboni. Zdoj: Česká bioplynová asociace

Využití bioplynu bylo zpočátku omezené pouze na výrobu elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách. Tento model je dnes v Česku podporovaný dotacemi. Jeho velkou nevýhodou je ovšem malé využití vyrobeného tepla, které v zemědělských areálech a venkovských lokalitách nachází jen omezené využití. Tím se výrazně snižuje energie získaná z biomasy. Efektivnější je její využití na biometan.

Biometan – mnohdy kvalitnější než zemní plyn

Biometan je kvalitním ekvivalentem zemního plynu – jeho plně obnovitelnou náhradou, kterou je možné bez omezení jako zemní plyn použít. Zatímco zemní plyn distribuovaný v České republice obsahuje 97-98 % metanu, bioplyn obsahuje methanu pouze 50-60 %. Odstraněním inertních plynů a stopových nečistot z bioplynu se však dá získat biometan v kvalitě převyšující tyto normy (99 %).

Výrobou se dá získat zhruba trojnásobek energie investované do jeho výroby (včetně pěstování biomasy) – klasická biopaliva první generace (bionafta, bioethanol) dosahují produkčních výnosů 20-50 GJ/ha zemědělské půdy, biometan dosahuje výtěžku 120-150 GJ/ha.

Celkový potenciál výroby biometanu z cíleně pěstované zemědělské biomasy je v České republice zhruba miliarda krychlových metrů za rok, což odpovídá asi 12 % celorepublikové spotřeby zemního plynu. Toto množství přinese českým spotřebitelům 10 000 GWh plně obnovitelné energie.

Zachování kulturní krajiny českého venkova

Mez další výhody biometanu patří také:

  • Snížení závislosti na dovozu zemního plynu ze zahraničí, a tím prohloubení diverzifikace zdrojů energie.
  • Zachování zemědělské činnosti, zaměstnanosti a aktivní tvorby kulturní krajiny na českém venkově.
  • Zpracování biologicky rozložitelné části komunálního odpadu, který je dnes většinou zcela nevhodně skládkovaný. Využitelných je přibližně 850 tisíc tun bioodpadů ročně, což odpovídá dalším 600 GWh energie v biometanu.
  • V průběhu příštích 10 let je možné počítat s generováním více jak 15 tisíc pracovních míst přímo spojených se stavbou a provozem bioplynových stanic na výrobu biometanu.

Názvem bioplyn je obecně míněna plynná směs methanu a oxidu uhličitého. Výsledkem historických a teoretických úvah odborníci problematiku zúžili na přírodní plyny bahenní a na plyny vznikající biometanizačními procesy – buď v reaktorech, nebo ve skládkách odpadů či biomasy. Mezi bioplyny v právě popsané kategorii plynů se řadí i plyny unikající z polí při pěstování rýže, což jsou v principu plyny bahenní. Dále patří mezi methanem bohaté plyny i střevní plyny přežvýkavců.

Energetický regulační úřad rozhodnutím stanovuje pro elektřinu vyráběnou spalováním bioplynu v bioplynových stanicích garantovanou výkupní cenu a zelený bonus. Výkupní cena pro rok 2012 činí 3,55-4,12 Kč/kWh (režim takzvaných zelených bonusů stanovuje 2,50-3,07 Kč/kWh).

Informace poskytly: ČEZ a Česká bioplynová asociace.

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...