Analýza: Kdo by měl dostavět Temelín?

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

[KOMENTÁŘ] Ozkoušená technologie a zaručená účast českých podniků proti nižším provozním nákladům, nižším nárokům na počet zaměstnanců a revoluční technologii, která v budoucnu může udávat směr. Závislost na ruské energetice, problémy s organizací a dohledem nad kvalitou stavby, nebo krok do neznáma spojený s dosud nikde zprovozněným reaktorem AP1000? Každá nabídka má svá pro a proti – obě jsou však dle slov odborníků technologicky zvládnuté.

Westinghouse – revoluční technologie

Američané prezentují jako svou klíčovou výhodu to, že bezpečnost jejich reaktoru AP1000 je postavena primárně na pasivních bezpečnostních prvcích, které vycházejí z přirozených přírodních sil a které nejsou závislé na přívodu elektřiny. Při havárii v japonské Fukušimě selhaly právě ty bezpečnostní systémy, které se označují za aktivní.

Vedení Westinghouse prezentuje technologii, která je revoluční. Ředitel Westinghouse pro evropský trh Anders Jackson v rozhovoru pro Lidové noviny zmínil, že oproti konkurentům nabízí nižší provozní náklady a o 30 až 40 procent méně nutného obslužného personálu. Reaktor složený z méně komponentů se také příznivě projevuje na ceně.

Temelínský tendr má pro celý koncern Westinghouse velmi vysokou prioritu – jedná se o první referenční zakázku v Evropě. Na ni by společnost později ráda navázala.

Žádný reaktor AP1000 však zatím elektřinu nevyrábí, staví se dva bloky v Číně a dva bloky v USA. „Modulární struktura a vysoké využití pasivních prvků v bezpečnostních systémech… Tenhle koncept je natolik nový, že bychom skutečně rádi viděli referenční blok v provozu,“ upozornila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Rosatom – zdokonalení již používané technologie

Rusové v bezpečnosti kombinují aktivní i pasivní prvky. „Pasivní systémy mohou zajistit plnou bezpečnost v případě některých neočekávaných a velice vzácných nehod, zatímco aktivní systémy jsou velice spolehlivé v praktickém provozu jaderných zařízení téměř po dobu padesáti let,“ uvedl Jukka Laaksonen, viceprezident Rusatom Overseas. Jak rovněž uvedl server Česká pozice, Laaksonen vidí další klíčovou přednost ruských reaktorů VVER v tom, že na rozdíl od amerických mají takzvaný lapač aktivní zóny. I když se tedy v případě havárie roztaví palivo a zničí tlakovou nádobu reaktoru, taveninu zachytí speciální zařízení kuželovité kovové konstrukce.

Češi mají historické zkušenosti s ruskou technologií. Ani Rosatom sice nemá hotové své referenční bloky, v jeho případě však jde o zdokonalení již fungujících reaktorů. Jak ale připomíná Drábová, hrozí tradiční ruské problémy s organizací výstavby a dohledem nad kvalitou.

Rusové očekávají vysoký podíl subdodávek českých firem, a tedy slušný impuls pro rozvoj tuzemského průmyslu. Jackson z Westinghouse namítá, že jeho společnost nakupuje tam, kde staví. Proto věří, že také najde mnoho dodavatelů v Česku.

Poslední a zásadní výtka ruské nabídce směřuje k možné závislosti. Už dnes přece odebíráme ruskou ropu, plyn i jaderné palivo. Pokud by se jako jediná reálná varianta pro rozšíření jihočeské elektrárny rýsovala ta česko-ruská, může zesílit odpor na české politické scéně.

Kdo by tendr měl vyhrát?

Nejenom Dana Drábová ze SÚJB, ale i akademická obce, vysokoškolští studenti, zástupci sdružení CENEN (Czech Nuclear Education Network), kolegové novináři a dokonce Ivo Kouklík z Rosatomu se shodnou na tom, že nabídky obou společností jsou technologicky vyspělé. Na jedné straně stojí možnost České republiky být evropským průkopníkem nové technologie, na straně druhé je sázka na jistotu. Jak řekl docent jaderné fyziky při návštěva ruského referenčního reaktoru, jde už jen o business a ČEZ si dobře rozmyslí, koho vybrat. Volby, která by měla hrozivé důsledky, se není třeba obávat, obě nabídky jsou kvalitní.

Souboj česko-ruského konsorcia a japonsko-americké firmy má však také – více či méně otevřený – „bipolární“ kontext souboje západu proti východu. Kam český jaderný gigant bude inklinovat, zatím není známé, jedním směrem však směřuje více indicií: o budoucím prezidentu Miloši Zemanovi je známo, že s východem sympatizuje, ruská nabídka má také jasný triumf – zcela otevřeně slibuje určitá procenta českých dodavatelů. Westinghouse sice není výrazně pozadu, avšak 75 procent jako jeho konkurent zatím negarantuje. V očích českého průmyslu je, zdá se, lepší nabídka konsorcia MIR.1200. Zda-li však je příklon k Rusku, k zemi, která má k ideálům demokracie daleko a pro kterou je stále – i přese všechny snahy a změny – ochrana životního prostředí spíše sprosté slovo, dobrá volba, není úplně jasné.

Čtěte také:

Share on email
E-mail
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...