PRUMYSL.CZ KONSTRUKTER.CZ 3D-TISK.CZ MATEMATIKA.CZ HLEDAME.CZ

Ondřej Šteffl, Scio: Průmysl si musí své pracovníky vzdělávat sám

[ROZHOVOR] Zájem o technické obory neklesá, technické školství však v krizi je – kapacity jsou velké a přihlášených málo. Svět se za poslední roky změnil, a jak tvrdí Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, nic pravděpodobně neochrání technicky zaměřené vysoké školství tak, aby se mu dopady těchto změn vyhnuly. Proč on sám považuje odborná učiliště za problematická? Jak by vyřešil nedostatek pracovníků v průmyslu a proč je podle něj povinná maturita z matematiky špatná?  

Ondřej Šteffl

Narodil se v roce 1954. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a postgraduálně se věnoval sociologickému výzkumu. V roce 1990 založil a vedl první soukromou školu u nás – PORG. V roce 1995 založil společnost Scio, která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání a jejíž zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol. Scio má vlastní výzkumné oddělení a kromě vývoje testovacích nástrojů pro školy se věnuje i vzdělávání mimo školy – paralelnímu vzdělávání, vzdělávání v oblastech, v nichž škola nevzdělává. Nabízí rodičům možnost vzdělávat děti v tom, co jim škola neposkytuje. Zároveň podporuje a uskutečňuje projekty veřejně dostupného vzdělávání, jako je Khanovaskola.cz a JakouHru.cz .

[Průmysl.cz] Z říjnové analýzy společnosti Scio vyplývá, že studenti posledních ročníků středních škol a gymnázií mají největší zájem jít na vysokou školu studovat technické obory.

[Ondřej Štefl] Ano, čistě kvantitativně to tak skutečně je, největší skupina středoškoláků – zhruba 22 procent – deklaruje zájem studovat technické obory. Tento zájem je v průběhu studia relativně konstantní – za poslední dekádu mírně poklesl, ale jen zhruba o 3 procenta. Nutno dodat, že jedním z důvodů zájmu bude i relativně vysoká šance na přijetí.

Hovoří se však o krizi českého technického školství.

Ano, kapacity jsou vzhledem k historickému vývoji českého vysokého školství velké a přihlášených málo. Z hlediska technického školství tedy jde o krizi svého druhu: budou se snižovat kapacity, propouštět lidi. A to se jistě nikomu nelíbí. Svět se po stránce průmyslu i ekonomiky za posledních dvacet let velmi proměnil a nic pravděpodobně neochrání technicky zaměřené vysoké školství tak, aby se mu dopady těchto změn vyhnuly.

Na trhu práce chybí podle mnohých až 150 tisíc technicky vzdělaných pracovníků. Mnoho politiků hovoří o demografické bombě. Vnímáte problém také takhle vážně? 

A kdo to říká? Hospodářská Komora, Svaz průmyslu a dopravy? Ano, nemocnice zase říkají, že chybí lékaři, a já už dlouho sháním zubaře. Na druhou stranu je pravda, že do důchodu odcházejí silné generace, které plnily průmyslové podniky, přičemž jejich náhrada nepřichází. V úvahu přicházejí pouze dvě možnosti: technologický pokrok závislý na míře počátečního všeobecného vzdělání a daleko aktivnější přístup průmyslových firem ke vzdělávání svých vlastních pracovníků. Skutečně průmysl potřebuje pracovníky? Proč si je tedy nevzdělává? Nikdy mě nenapadlo čekat, až mi stát dodá odborníky na vývoj testů, to bych se načekal. Musel jsem jim poskytnout možnost tuto odbornost získat.

Pokud ale nedojde k rychlému obratu a vláda nerozhodne o podpoře technického vzdělávání, hrozí průmyslu odchod investorů a omezování výroby. Domníváte se, že problém může mít takové následky?

Ano, může. Ale taková krize může nastat třeba v soudnictví, v medicíně, aktuálně hrozí ve školství. Nechápu, proč by měl stát řešit zrovna průmysl. Průmyslníci by měli hledět ten problém vyřešit sami a oni to tak často i řeší. Vždyť je to evidentní: najmou zahraniční pracovníky, odstěhují se jinam, automatizují. Tak funguje kapitalismus. Když se změní podmínky, je třeba rychle reagovat. Kdo to nedokáže, zkrachuje a je nahrazen někým jiným. A volání průmyslníků svědčí jen o tom, že jejich schopnost reakce pravděpodobně není úplně vysoká. Co bychom si pak s těmi technickými pracovníky počali? Před 20 lety bychom slyšeli, že je třeba více pracovníků do obuvnického průmyslu. Proč si myslíte, že ještě za dvacet let bude Česká republika stále závislá na zpracovatelském průmyslu?

Myslíte si, že zavedení daňových úlev pro firmy, které podporují technické vzdělávání na školách, může pomoci?

Nemůže. Může ale pomoci, pokud firmy budou samy vzdělávat, což je něco jiného. Vyžaduje to ale pochopitelně úplně jinou hloubku uvažování a ochoty investovat do svých zaměstnanců nebo do zaměstnanců, které firmy potřebují.

Prezident SPČR Jaroslav Hanák hovoří o povinném zavedení maturity z matematiky. Jak se k tomu stavíte?

Zajímalo by mě, co pan prezident ví o současném stavu výuky matematiky. Na kolika školách se byl podívat? Co si o tom zjistil? Četl nějaké analýzy? Ví třeba, že Česká republika je trvale na chvostu v tom, jak děti mají matematiku rády, tedy – přesněji řečeno – jak jsme na špici v tom, jak ji rády nemají? V tom jsme totiž skutečně výborní. Myslet si, že nekvalitní výuce a nechuti žáků nějak pomůže maturita, je omyl. Naopak, situaci jen zhorší a mnohým současným učitelům, kteří špatně učí, dá ještě do rukou bič. Je daleko prospěšnější nacházet cesty, které dětem to, co je ve škole nebaví, zpřístupní tak, aby je to bavilo. Podívejte se na Khan Academy, projekt s obrovským ohlasem po celém světě, který pomohl naučit matematiku miliony dětí. Hledat takové cesty je řešení, ne maturita. Proto se snažíme podporovat dobrovolníky, kteří v Česku Khan Academy překládají a dabují do češtiny. Doporučil bych průmyslníkům, aby se podívali na web Khanovaskola.cz a vynaložili svůj nesporný vliv na podporu tohoto nebo podobných projektů. Pro vzdělávání mohou udělat skutečně hodně, rádi v tom poradíme.

Myslíte si, že úroveň českých odborných učitelů je dostatečná?

Úroveň učitelů je špatná obecně, počínaje těmi, kteří přicházejí na pedagogické fakulty, což umíme přesně posoudit. O odborných učitelích vím málo, a tak se k tomu nechci vyjadřovat. Obecně by ale učitel, ať už učí cokoliv, měl umět své žáky nadchnout, to platí bez ohledu na zaměření či stupeň vzdělávání.

Navrhujete tříleté odborné bakalářské obory – třeba tříletý obor truhlář nebo elektrikář. V čem by takové studium spočívalo a v čem by bylo odlišné od jiných bakalářských oborů?

Bylo by prakticky zaměřeno, nikdo by nepředpokládal, že absolvent bude pokračovat v magisterském studiu. Dnes bohužel většina bakalářských oborů není nic jiného než první tři roky dříve pětiletého studia. Proč by na bakalářském praktickém oboru nemohly být například i „dílny“? Vysoké školy by je mohly bez problémů převzít od dnešních učilišť. A co víc, takový truhlář nebo elektrikář by se nevzdělával jen v rukodělné práci, jak je tomu na učilištích. Zároveň by získával potřebné ekonomické a právní vzdělání (nebo spíše gramotnost), aby byl schopen obstát, ať už jako zaměstnanec, nebo jako živnostník. Získával by potřebnou občanskou průpravu, informační a jazykovou gramotnost, získával by rozhled v řadě dalších důležitých oblastí, které by z něj dělaly nikoliv kandidáta čekací listiny úřadu práce, ale člověka, který dokáže zvážit možnosti i rizika a který se dokáže samostatně a odpovědně rozhodovat. Dnešní absolventi učilišť to z velké části nenaplňují a stávají se zátěží veřejných rozpočtů, místo aby se podíleli na jejich příjmové stránce. To přece nedává smysl.

Myslíte, že by pro studenty bylo takové studium lákavé?

Ano, spousta lidí je prakticky zaměřena, rádi by pracovali rukama, ale chápou, že kromě toho je třeba se lépe vyznat v tomto složitém světě, naučit se anglicky, pracovat s informacemi nebo podnikat. Nechtějí si také do budoucna uzavírat cestu ke studiu, proto tihle lidé chtějí mít nejdřív maturitu a pak teprve hledají, co dál.

Ostatní vyspělé země vzdělávají na všeobecných středních školách podstatně víc dětí než školy v Česku. Čím je tedy podle Vás způsobené současné tažení proti gymnáziím? 

Zeptejte se představitelů Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy nebo krajských radních. Tuto otázku by měli zodpovědět oni, protože od nich plynou požadavky na omezování všeobecného vzdělávání, které je v Česku zastoupeno daleko menší měrou, než je běžné, a to nejen euroatlantickém prostoru. Navzdory obecnému trendu, který spočívá v prohlubování délky i rozsahu všeobecného vzdělání. Podle mého je to zejména tlak průmyslové lobby na větší počet učňů. Je to ovšem tlak zcela kontraproduktivní. Čím déle bude trvat, tím hůře na tom bude česká společnost do budoucna.

Podle vás však bude člověk se vzděláním z dnešního učiliště úplně nahraný. V čem vidíte hlavní problém učilišť?

Na učiliště jdou mnohem méně schopní žáci než před 50 lety. Mnohdy ti, kteří by dřív skončili vzdělání už základkou. Odpovídá tomu přirozeně to, že jsou i méně schopní se učit, ale co je ještě horší, jsou i hůře připravení plnit základní povinnosti – chodit včas do práce, plnit svěřené úkoly, včas informovat o problémech apod. Takoví lidé jsou v podstatě nezaměstnatelní.

Bohužel učiliště na to příliš nereagovala, proto z nich odchází mnohdy na pracovním trhu nepoužitelní absolventi. Vždyť jejich nezaměstnanost je 15 procent, v některých oborech dokonce 25 procent neboli každý čtvrtý! Odchází z učilišť rovnou na úřad práce. Ročně je to asi 4 tisíce dětí a politici i průmyslová lobby přitom volají: jen více, jen houšť. To nedává smysl. Nebo snad potřebujeme více nezaměstnaných?

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře k tomuto článku

  1. […] Ondřej Šteffl, Scio: Průmysl si musí své pracovníky vzdělávat sám […]

Přidejte k článku svůj komentář

Komentář podléhá autorizaci ze strany redakce, proto se nezobrazí ihned po vložení. Vyhrazujeme si právo odstranit příspěvky, které jsou v rozporu s dobrými mravy nebo platnou legislativou. Slušnou a konstruktivní diskusi vítáme!

 

Četli jste už tento článek?
Toyota Yaris Hybrid: Tichý vůz s nízkou spotřebou.
Hybridy: Čím jezdí tuzemští automobilisté?

Ačkoliv v porovnání s Japonskem Česko pokulhává, i tak tuzemská veřejnost stále více oceňuje benefity, které vůz s plně hybridním...

Close